Vysočinu čeká slabší úroda. Obilí bude nejméně od roku 2012

Český statistický úřad očekává na Vysočině letos výrazně slabší sklizeň základních zemědělských plodin než v loňském roce. Podle zpřesněného odhadu k 15. srpnu 2026 by se mělo sklidit 644 tisíc tun základních obilovin, 136 tisíc tun brambor a necelých 91 tisíc tun řepky.

Odhady vycházejí z osevních ploch a průběhu počasí během vegetace i sklizně. ČSÚ zároveň upozorňuje, že jde stále o průběžná čísla, která se mohou ještě změnit.

Obilovin bude nejméně od roku 2012

Celková sklizeň základních obilovin na Vysočině by měla letos dosáhnout přibližně 644 tisíc tun. Meziročně je to o 106 tisíc tun méně, tedy pokles o 14,1 procenta. Podle ČSÚ půjde zároveň o nejnižší sklizeň od roku 2012.

Největší podíl na úrodě bude mít stejně jako v předchozích letech pšenice ozimá. Její sklizeň ČSÚ odhaduje na 380 tisíc tun, což představuje téměř 60 procent všech základních obilovin sklizených v kraji. Následuje ječmen jarní se 106 tisíci tunami a ječmen ozimý se 78 tisíci tunami.

U žita se očekává sklizeň 20 tisíc tun, meziročně o 8,1 procenta nižší. Výrazný pokles má postihnout také oves, jehož sklizeň by měla klesnout přibližně na polovinu, na 18 tisíc tun.

Od celkového trendu se odlišuje tritikale a v menší míře také pšenice jarní. U obou plodin se sice očekává nižší výnos z hektaru, jejich větší osevní plocha by ale měla pokles částečně vyrovnat a celková sklizeň by mohla meziročně vzrůst.

Brambory klesnou o téměř třetinu

Výrazný propad se očekává také u brambor, a to u produkce mimo rané a sadbové brambory. ČSÚ odhaduje letošní sklizeň na 136 tisíc tun, což je meziročně o 32,4 procenta méně.

Ještě výraznější je pokles očekávaného hektarového výnosu. Ten by měl dosáhnout 22,5 tuny na hektar, což představuje meziroční snížení o 32,8 procenta. Výnos na Vysočině by tak podle odhadu zůstal pod republikovým průměrem.

Vysočina si přesto má udržet pozici největšího producenta brambor v České republice. Na celostátní sklizni by se měla podílet 28,8 procenta. Středočeský kraj však dosahuje vyšších výnosů z jednoho hektaru a jeho náskok v tomto ukazateli se podle odhadu zvětšuje.

Řepka bude mít nejnižší sklizeň za posledních 20 let

U řepky očekává ČSÚ sklizeň necelých 91 tisíc tun. Ve srovnání s loňskem jde o pokles přibližně o 22 tisíc tun, tedy o 19,6 procenta.

Na výsledku se podílí jak menší osevní plocha, tak nižší výnosy. Plocha osetá řepkou se meziročně zmenšila o 6,9 procenta, zatímco hektarový výnos klesl o 13,7 procenta na odhadovaných 2,5 tuny na hektar.

Celková sklizeň by se letos měla dostat pod hranici 100 tisíc tun. Naposledy byla na Vysočině nižší v roce 2006, letošní odhad tak představuje nejnižší sklizeň řepky za posledních 20 let.

Kukuřice na zeleno klesne o více než čtvrtinu

Nižší sklizeň se očekává také u kukuřice na zeleno. Podle srpnového odhadu by se jí mělo sklidit 1 007 tisíc tun, meziročně o 27,8 procenta méně.

Průměrný hektarový výnos se odhaduje na 26,17 tuny. Ve srovnání s loňskem by tak měl být přibližně o třetinu nižší.

Do výnosů se promítlo sucho a počasí

Nižší odhady sklizně souvisejí také s průběhem letošní vegetační sezony. Projekt InterSucho v jejím průběhu opakovaně upozorňoval na dopady sucha na zemědělské plodiny. Podmínky ovlivňovalo také teplé a větrné počasí a srážky, které měly často pouze lokální charakter.

V polovině srpna už byla sklizeň obilovin a řepky v celé republice téměř dokončena. Podle žňového zpravodajství Ministerstva zemědělství bylo k 16. srpnu sklizeno 99,55 procenta ploch obilnin a 99,81 procenta ploch řepky.

Srpen přinesl zatím jen průběžný odhad

ČSÚ zdůrazňuje, že zveřejněná čísla představují odhad k 15. srpnu 2026, nikoli konečný výsledek sklizně. Definitivní údaje se proto ještě mohou změnit podle průběhu pozdějších sklizní a závěrečného vyhodnocení skutečných výnosů.