Žirovnický zámek odkrývá ze středověku zachované malované výjevy pokrývající stěny a klenby hradní části freskové výzdoby v Expozici nástěnných maleb z 15. století, která byla obohacena o restaurovanou sochu Zvěstování Panny Marie. Zámecká část přibližuje v Expozici květiny na šlechtickém sídle propojení květiny právě pod vlivem jedinečné Zelené světnice, která se v gotické části nachází a tradiční zahrádkářské výstavy Zahrada Vysočiny, která se koná od 12. do 14. července a jde o jednu z největších výstav lilií v České republice.
Komnaty zámku se představí s květinami na ložním prádle, na potahových látkách, záclonách, na skle, porcelánu, na obrazech. Návštěvníci se mohou například dozvědět o Tulipánové horečce, tzv. tulipománii a v Badatelně průvodce sdělí, o co byl v rudolfínské době největší zájem.
V červnu nabídne zámek jako součást prohlídky s průvodcem v Rytířském sále k vidění
výstavu Večerníčků z Chaloupky na vršku a jiných pohádek z ateliéru Šárky Váchové.
V srpnu a září zaplní prostory Zelené světnice výstava Pohádkové kovárny s názvem
Z pohádky do pohádky. Ve spolupráci s pohádkovým královstvím naplánovali pořadatelé tři Pohádkové prohlídky za letních úplňků, vhodné převážně pro děti, které vychází na 12. července, 10. srpna a 9. září vždy od 18.00 a 20.00.
Při nočních prohlídkách pro dospělé navštíví 26. července zámek Žirovnice skupina historického šermu
Jindřich z Jindřichova Hradce a sehrají od 19.00 a 21.00 příběh s názvem
Soumrak nad žirovnickým zámkem s návštěvou hraběte Drákuly cestou ze Sedmihradska do Londýna.
Galerie Jana Havlíka získala novou podobu a ve čtyřech sálech představí olejomalby akademického malíře Jana Havlíka, objekty z měkkého lipového dřeva od akademického sochaře Karla Hlavy, grafiky od Pavla Roučky a knižní ilustrace od akademického malíře Františka Severy.
Výstavní sál na druhém nádvoří žirovnického zámku milovníky umění naláká do 27. dubna na výstavu obrazů s názvem
Humpoláci od Jiřího Kotka, Martina Maršíka a Petra Adamce.
V květnu si Základní umělecká škola Žirovnice tradičně připravila výstavu prací žáků výtvarného oboru. Od 1. června do 31. července představí
Josef Bouchal veřejnosti soubor autorských obrazů s názvem
Cesta ke světlu. Pestrobarevné
mandaly od
Jaroslavy Chlupáčové budou pozitivně působit od 1. do 31. srpna. V září budou návštěvníci obdivovat
tapisérie Hany Kolesová a poslední turisticky aktivní měsíc rozzáří výstava obrazů
Radky Náhunkové s názvem
Colors of life.
Expozice venkovských tradic a řemesel – Špýchar byla vybudována v roce 2007 za podpory fondů Evropské unie a rozpočtu města Žirovnice. Ve třech rekonstruovaných podlažích, kde byly zachovány i původní dřevěné, barokní sloupy je nyní téměř 1200 m² výstavní plochy. Zámecký špýchar nabízí mnoho exponátů z nedávné venkovské minulosti, které se v Žirovnici a okolí dříve k zemědělským a dalším činnostem používaly. Ve spodním patře si můžete prohlédnout větší předměty, od zemědělských strojů, až třeba po ruční hasičskou stříkačku z roku 1822. Ve druhém podlaží jsou exponáty drobnějšího charakteru, tématicky rozdělené do skupin nářadí a nástrojů.
Betlém, soubor více než sedmi set různých postaviček, je rozdělen do čtyř ročních období: jaro, léto, podzim, zima a je nádhernou ukázkou toho, co se v konkrétním ročním období na vesnici dělalo. Ve třetím patře je zařízena venkovská světnice. Místnost na protější straně slouží pro konání zajímavých tématických výstav dle kulturního kalendáře. Například od 3. do 30. května se koná výstava patchworkových prací, které bude prezentovat Patchoworkový klub Pelhřimov, o. s. Patchworkový klub si na květnové víkendy připravil zajímavé workshopy (10. a 17. května základy patchworku, 24. května při Slavnostech žirovnického jednorožce se naučí zájemci skládaný patchwork, mohou si koupit látky, zboží na výrobu či hotové patchworkové výrobky).
Krásu přírody zachycují
fotografie Lenky Koubové, která bude veřejnosti přístupná od 1. června do 31. července a je také součástí prohlídky Špýcharu.
Pivovar byl postaven v Žirovnici už za vlády Vencelíka z Vrchovišť. Je zmíněn v kupní smlouvě, kterou uzavíral Petr Vencelík při prodeji žirovnického panství Albrechtovi z Gutštejna roku 1544. Projektovali ho italští stavitelé Baltazar Maggi a Antonio Cometto. Stavba začala 1589 a trvala asi do 1592. V žirovnickém pivovaru se vařilo pivo až do roku 1865. Poté zde byl hostinec. Od 80. let 19. století tělocvična Sokola a v roce 1924 byla část pivovaru přestavěna na byty. Zastupitelstvo města rozhodlo o revitalizaci pivovaru a získalo dotační finanční prostředky z EU, konkrétně z Regionálního operačního programu. Stavební práce na obnově budovy pivovaru začaly v roce 2009 a skončily v roce 2011. Nyní je zde instalována Expozice knoflíkářství, šicích strojů a pivovarnictví.
V
Expozici knoflíkářství/perleti najdou návštěvníci perleťové, motýly, hodiny, šperky a šperkovnice, poslechnou si příběh o tom, jak přišel Josef Žampach do Žirovnice za svou milou a jak začal s výrobou perleťových knoflíků, až postupně po nedávnou historii, kdy knoflíkářský průmysl měl v Žirovnici učňovskou školu pro perleťáře.
V
Expozici šicích strojů doporučují pořadatelé zaměřit se na nejstarší stroj sbírky od firmy Wheeler a Wilson, která byla založená roku 1852 a další vystavené šicí a ševcovské stroje určené pro domácnost, pro krejčovské dílny, pro obuvníky, čalouníky, kloboučníky a kožešníky, které za léta sběratelské činnosti nashromáždil Jiří Vetýška.
V
Pivovarské expozici si průvodce nenechá pro sebe, jak nad horními humny byl skladován sladovnický ječmen a pšenice, z nichž se vařilo pivo. Pšeničné pivo zv. bílé 12° – 13° bylo pro lid, ječmenné pivo zv. červené 22°-26° bylo pro pány. Pivo se označovalo podle měsíců, v nichž se vyrobilo - ledňák, únorák, nejlepší byl březňák, který se pil o senosečích.
Z kulturního dění ve workshopové části pivovaru stojí za zmínku pravidelná, výuková setkávání a víkendová tvoření Mateřského centra Perleťánek.
V dubnu, květnu, červnu, září a říjnu bude areál otevřený od úterý do neděle od 9.00 do 17.00, v červenci a srpnu pak od pondělí do neděle od 9.00 do 18.00.
Více na www.zirovnice.cz.
Autor: Věra Daňhelová