V Muzeu Vysočiny Jihlava bude ve čtvrtek 31. března zahájena výstava Nonsens - aneb smysl hledám v nesmyslu.
Lehce úsměvná výstava těžko představitelných exponátů.
Prezentace svébytných uměleckých artefaktů, jejichž společným znakem je nesmysl.
Vystaveny jsou naprosto všední předměty, ovšem v souvislostech, které je třeba ještě pochopit. Vystavené exponáty bezesporu okouzlí a zaujmou návštěvníky všech věkových kategorií.
Pány určitě pobaví stolní společenské hra Dáma, která je určena pouze pro dospělé hráče, neboť se hraje pomocí štamprlí naplněných fernetem a vodkou. Jiného potěší Poctivá dubová kamna, Noční brýle proti slunci nebo tzv. Felliniho vidlička, vyžadující obratnosti a uměleckého mistrovství při navíjení špaget. Zaručený úspěch bude mít Volební urna pro předem prohrané volby nebo Univerzální trojkladívko, vhodné pro jemnou, střední i hrubou práci či třeba Brýle pro číšníka. Muzikanty zaujme Heligonet – soustrojí pro hru na dechový nástroj bez dechu nebo Trumpeta v úpravě pro zasílání listovní poštou; hospodyňky zase ocení Newtonův gravitační louskáček na ořechy. Cyklisty nadchnou zvláštní dvojkola určená manželským dvojicím v různých vztahových situacích. Mnohé z exponátů je možno hrdě zařadit do kategorie Vynálezy, které nezměnily svět.
Projekt představuje soubornou výstavu autorů sdružených ve Společnosti Za Veselí veselejší z Veselí nad Moravou a členů kyjovské Společnosti Hu–hu. Autoři jsou z Veselí nad Moravou (Vladimír Groš, Jaroslav Válek, Josef Fišer), z Kyjova (Miloš Černý) a z Brna (Miroslav Pokora, František Borovec). Někteří jsou profesionální výtvarní umělci, další pak erudovaní hudebníci, technici nebo zruční řemeslníci. Všechny spojuje chuť vymanit se alespoň občas formou hry a nadsázky z novodobého nevolnictví vyprodukovaného dnešní racionální společností. Hlásí se k odkazu dadaistů – Marcela Duchampa, Edwarda Leara, Lewise Carrola, ale i k tradici Járy da Cimrmana.
Díky internetu dnes snadno vybádáme, že estetické úsilí o komický nonsens má dlouhou tradici. Existuje např. nonsensová literatura se zvučnými jmény spisovatelů jako např. Lewis Carroll (1832–1898), později Christian Morgenstern (1871–1914) dodnes pak Lawrence Ferlinghetti (nar. 1919). U nás psal nonsensově Vítězslav Nezval (1900–1958). Ve šlépějích těchto velikánů dnes kráčejí i někteří umělci v našem bezprostředním okolí.
Impulsem k vytvoření výstavního souboru Nonsens byla účast sochaře a keramika Vladimíra Groše na semináři o nesmyslu, který se uskutečnil 14. a 15. listopadu 2003 v rakouském Herrnbaumgartenu, kde se nachází specializované NONSEUM (ww.nonseum.at). Už za deset dní (24. listopadu 2003) svolal Groš čtrnáct svých přátel a vznikla Společnost Za Veselí veselejší, na jejímž kontě jsou desítky recesních a veselých akcí – výstav, oživlých sousoší, odhalování pamětních desek, rekonstrukcí historických událostí apod. Mezi nejzajímavější patří rekonstrukce Čekání na návštěvu prezidenta Masaryka na nádraží v Blatnici pod sv. Antonínkem, přejmenování téhož nádraží ve shodě s katastrální mapou na Milokošť pod sv. Antonínkem, proměna vagónu motoráčku v jídelní vůz cestou z Veselí na Slovensko, instalování pamětní desky slavnému cyklistovi a milokošťskému rodáku Josefu Zimovčákovi, a také Invaze trpaslíků do Veselí.
Pověstná jsou oživlá sousoší realizovaná na uprázdněném místě po pomníku únorového vítězství – např. Ratibořické údolí (jedna babička, dva psi a čtyři děti podle Guttfreunda), Stalin na Letné, Mosfilm, Génius probouzející národ (uskutečněné sousoší podle neuskutečněného Guttfreundova návrhu). V roce 2007 byla v Milokošti (část města Veselí nad Moravou) k desátému výročí historicky největších záplav (1997) uspořádána vzpomínková akce pod heslem Když Morava byla velká.
Třebaže se jedná o akce dávno minulé, návštěvníci výstavy se s řadou z nich mohou seznámit díky vystavené fotodokumentací a videozáznamům, které jsou k dispozici.
Výstava prostě s velkou dávkou humoru hledá smysl v nesmyslu a nabízí návštěvníkům, aby zde spolu s tvůrci hledali a nacházeli to, co je na nesmyslných věcech zajímavé a krásné.
Autor: Pavel Bezděčka