Blíží se konec kolečka státních maturit?

Jednoznačně tak podpořila návrh ministra školství Josefa Dobeše. Studenty i učitele čeká ve školním roce 2010/2011 radikální změna. Zda k lepšímu či horšímu ukáže čas.

Dosavadní maturitu si připravovala každá škola sama. To zapříčinilo, že se úroveň požadovaných znalostí velmi lišila. Nyní se od základu celá podoba maturity promění. Zkouška dospělosti se bude skládat z profilové a společné části. Student má na výběr ze dvou úrovní obtížnosti. Profilovou část si zhotoví každá škola podle vlastních nároků. Společnou část tvoří složka písemná a ústní. Studenti musí složit dvě povinné zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka nebo matematiky. Dále budou mít na výběr až ze tří nepovinných zkoušek. Od roku 2012 přibude třetí povinně volitelná zkouška: z matematiky, občanského a společenskovědního základu nebo informatiky. Maturita se rozloží do tří jarních měsíců. V dubnu začne profilovou částí, v květnu bude pokračovat ústní a vše završí písemná část na začátku června. Konečné výsledky se studenti dozví nejdéle 17. června. Nečeká je však doposud známá forma vysvědčení, ale certifikát s procenty a percentilem vyjadřujícím úspěšnost.

Pro a proti

S touto podobou maturit ovšem ne všichni souhlasí. Zastánci státních maturit upozorňují na potřebu srovnání úrovní jednotlivých škol, zároveň podle nich mohou nové maturity nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy. Významným argumentem je snížení nákladů až o třináct procent. Podle ředitele havlíčkobrodské Hotelové školy a Obchodní akademie Jiřího Formana jsou státní maturity dobře připravené. Několik let se podílel na vývoji projektu a jak sám říká, drobnosti se doladí během provozu. Roman Kubát, učitel na gymnáziu v Chotěboři a bývalý předseda maturitních komisí, souhlasí. „Přesvědčil jsem se, že úroveň gymnázií je dost různá a podobně různý je obsah i rozsah učiva, ze kterého se maturuje. Proto si myslím, že státní maturita ukáže, jaká je objektivně úroveň jednotlivých škol stejného typu,“ uvedl.

Pro zavedení státních maturit, ale v pozměněné podobě, je i Zdeňka Báčová, učitelka na Střední průmyslové škole stavební v Havlíčkově Brodě. „Maturity mohou být připraveny. Akorát mě zaráží pro koho jsou připraveny. Gymnázia, střední školy i učiliště jsou braná na stejné úrovni,“ přidala svůj názor kantorka.

Proti státním maturitám mluví nejen vysoké náklady na jejich zavedení, ale i nedokonalá připravenost a malá informovanost veřejnosti. „Nejsme schopní si přiznat, že maturita má několik úrovní, nejenom A a B. Ona má možná i C a možná i D,“ vysvětluje Milan Pilař z téže průmyslové školy. Podle jeho názoru je chyba v celé koncepci projektu. „Například spousta věcí se dá dělat elektronicky. Proč to dělat papírově? To se také musí změnit,“ poukázal.

Co na to studenti

Sami studenti mají z budoucnosti obavy. Osmnáctiletá Nikol z Českého Těšína přiznává: „Nelze lehce odpovědět, zda jsem pro či proti. Nevím, co si mám myslet, když jsem to ještě neviděla.“ Stěžuje si na nedostatek informací, protože sami učitelé často neví, co bude. Čáslavský student Otta to jen potvrzuje. „V říjnu nás čeká generální zkouška, ale zatím o ní nic moc nevíme.“

Na Slovensku podobný systém funguje od roku 2005. Ale ani tam se nová maturita neobešla bez komplikací. „Konkrétně v anglickém jazyce neumí udržet danou úroveň zkoušky,“ podotkl Michal z košického gymnázia. Na další problém, který by mohl nastat i u nás, naráží čtyřiadvacetiletá Marie:„Nějaký absolvent učiliště skončil s lepší maturitou než já, která jsem studovala gymnázium.“

Celý projekt vyvolává už několik let řadu rozporuplných emocí. Návrh nové formy maturit vznikl v roce 1996 a dodnes stál zhruba 725 milionů korun. Roční náklady se vyšplhaly až na 250 milionů korun, z čehož 95 milionů šlo přímo k učitelům. V příštím roce se nové maturity dočká přibližně 100 tisíc maturantů na 1300 školách.

Ilustrační fotografie: www.tyden.cz

Autor: Martina Součková, Michaela Bradáčová