Zcela zaplněný kostel sv. Markéty, charismatický Jiří Pavlica se svým souborem, absolutní souzvuk hlasů, úžasná akustika, jedinečná atmosféra.
V úvodu modlitba Anděle strážný při mně stůj – bouřlivý potlesk, úsměvy na tvářích posluchačů, pohoda. Staroslověnský chorál, Cožpak nepadá déšť od Boha na všechny stejně? Člověk a země – písně s hlubokými myšlenkami. Je čas sázet i sklízet…
Pohádkový pohled dětí na svět: O křišťálové studánce. Jak u nás zpívá kos. Dvě písně z velehradského kláštera. A od Bohuslava Martinů Píseň o Marii. Sanktus z Malé vánoční mše „Zde v kostele se můžeme zamyslet nad mnoha věcmi, můžeme meditovat, můžeme se modlit. Každý podle svého. Einstein řekl: Život lze vnímat dvěma způsoby. A sice, že nic není zázrak nebo že všechno je zázrak. Andělé strážní to s námi lidmi v dnešním světě vůbec nemají lehké. Jan Skácel: Každé ráno se v Africe probudí lev. A ví, že musí běžet rychleji než gazela. Jinak umře hlady. Každé ráno se v Africe probudí gazela. A ví, že musí běžet rychleji než lev. Jinak přijde o život. Každé ráno, když se probudíš, neptej se, jestli jsi lev nebo gazela, dej se do běhu a ničeho se neboj,“ toť jen malá ukázka z doprovodného slova Jiřího Pavlici.Autor: Pavel Kryštof Novák