Kateřina Komorádová v brodské kavárně U Notáře

Studentka žurnalistiky a mediálních studií na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity se k poezii dostala náhodou, když na ni v pubertě při úklidu rodinné knihovny vypadla sbírka básní E. B. Browningové Portugalské sonety. Bylo to klíčové setkání Kateřiny s křehkým světem milostné poezie.
Poezie ji neopustila ani při zakončování vysokoškolských studií: V diplomové práci se věnovala mediaci poezie pod vlivem elektronických médií jako možnému projevu proměny vysoké kultury na kulturu masovou/populární, z diplomové práce pak vychází i její práce rigorózní zaměřená na klipovitost kultury.
Psát začala Kateřina během svých gymnazijních let, ze svých počátků v podobě prozaických úvah a minipovídek však nikdy nic neuveřejnila a ani se nechystá. Vlastní poezie přišla na řadu až s prvními skutečně emočně nabitými zážitky, které na ni čekaly až po příchodu do Prahy. Tyto prvotiny nejprve uveřejňovala pod pseudonymem, později už pod svým jménem. Domovskou poetickou adresou se jí stal internetový kulturně-společenský měsíčník Dobrá adresa, kam od roku 2004 přispívá svými básněmi, reportážemi, glosami a kde v letech 2006-2008 vedla svou pravidelnou mediální rubriku Mediální (po)věstník. Její básně se několikrát objevily v brněnském časopise Host, na stránkách internetového deníku Britské listy a v týdeníku Tvar, zazněly v pořadu Zelené peří a s vybranými se zúčastnila i několika literárních soutěží (Literární cena Vladimíra Vokolka, Šrámkova literární Sobotka, Šumperský havran aj.).
Kateřina má také za sebou také několikera autorská čtení - Večer přiměřených depresí Zory Šimůnkové ve smíchovském Obratníku, v A-Studiu Rubín, Klubu 8 Renaty Bulvové, na večeru Psího vína aj.

Ve volném čase Kateřina ráda čte, píše, tančí, leze horách a kopcích, bruslí, jezdí na kole nebo na motorce. V Brodě představí svou první sbírku Milostné desatero.

Spolupráce: Pavel Lutner

Autor: Milan Pilař