Kavka byla původně ptákem stromovým, v posledním století ale začali příslušníci toho živočišného druhu dramaticky měnit styl života a ze stromů ve volné přírodě se jedinci začali stěhovat do měst, kde obývají staré domy a opuštěné objekty.
„Kavka je pták, který původně hnízdil ve volné přírodě, v dutinách stromů. V posledním půlstoletí se kavky přemístily do měst a dnes ve volné přírodě nenajdeme původní druh. Výjimkou jsou poslední páry v pískovcových skalách.

Kavky se přestěhovaly do měst také na Vysočině, foto: Vysočina-news.cz
Kavky podle jeho slov zasluhují ochranu také proto, že jejich počty v Čechách dlouhodobě klesají. Kavky jsou podle odborníků stejně jako další havranovití ptáci velmi inteligentní, takže se s různými nástrahami dokáže poměrně rychle vypořádat. Problém, který působí na její populaci negativně ve většině měst, je rekonstrukce střech domů a komínů. Díky tomu kavky ztrácejí možnosti pro hnízdění. „Proto doporučujeme před rekonstrukcí zjistit, zda pod střechou ptáci nehnízdí. Kavky velmi ochotně přijímají náhradní hnízdiště v budkách buď přímo na rekonstruované střeše, nebo sousedních domech či na stromech v okolí. V řadě měst s tím mají ochranáři velmi dobré zkušenosti,“ dodává Václav Hlaváč.
Kavky ve městech v současnosti sídlí celoročně. Nápadnější pro obyvatele měst jsou v zimě, protože se shlukují do několika hejn. V Brodě je to podle slov Václava Hlaváče dokonce pouze jedno hejno, v němž je několik stovek párů. „Jsou to ptáci, kteří nocují pohromadě a i pozdě v noci se ozývají, takže kdo v Havlíčkově Brodě navštíví v noci prostor nábřeží řeky Sázavy nebo prostor mezi nábřežím a vlakovým nádražím, uslyší hlasy kavek. Na jaře potom někdy v březnu se hejno začne rozpadat, vytvářejí se jednotlivé hnízdní páry a ty se pak rozptýlí po městě a nejsou už tak nápadné jako v zimě,“ uzavírá Václav Hlaváč. Páry následně vyvedou mladé a zůstávají ve městě.
Autor: Milan Pilař