Připravovaná vysokorychlostní trať Praha–Brno by mohla mít podle odborníků pozitivní dopad pro rozvoj dopravní obsluhy a veřejné dopravy na Vysočině i pro malé obce.
„Vedle nejrychlejších vlaků, které by mezi Prahou a Brnem zastavili na jihlavské železniční stanici, by tuto trať obsluhovaly regionální spoje mezi stanicemi Humpolec/Pelhřimov – Jihlava – Velké Meziříčí – Velká Bíteš a to až ve třicetiminutovém taktu,“ popisuje Aleš Kratina, jeden z organizátorů mezinárodní konference právě na téma vysokorychlostní tratě, která se koná 25.-27. května v Třebíči a Náměšti nad Oslavou.
V každé stanici by fungoval multimodální terminál pro přestup mezi různými druhy veřejné dopravy. Ze zastávky Humpolec/Pelhřimov by pokračovaly rychlé vlaky po nové trati na Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, z Jihlavy po zrekonstruovaných tratích na Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, ve Velkém Meziříčí by se přestupovalo na regionální autobusy a ve Velké Bíteši by vedle autobusů navazovala hlavní trať od Žďáru nad Sázavou. Tyto infrastrukturní projekty by umožnily rozvoj zatím neexistujícího integrovaného dopravního systému Vysočiny tak, aby i z menších obcí bylo možné se dostat autobusy s přestupy na vlakové spoje do Prahy a do Brna v taktu maximálně 120 minut i o víkendech.
Odborníci počítají citlivým zapracování liniové stavby do terénu. „V maximální možné míře by měly být využívány objekty pro odhlučnění, protihlukové stěny, zemní valy, pro zakrytí - tunely a pro bezproblémový průchod územím pro různé uživatele - viadukty, hospodářské přejezdy, migrační přechody pro zvěř,“ popisuje Tomáš Záruba, ředitel Centra pro efektivní dopravu.
Vysokorychlostní trať zabírá stejné místo jako klasická konvenční dvojkolejná trať a představuje podle odborníků pro území výrazně menší zátěž jak stavby dálnice nebo rychlostní komunikace. Vyloučení úrovňových přejezdů eliminuje riziko střetů se silničními vozidly a chodci.
Úvodní ilustrační foto: Stanice Kinding, vpravo vysokorychlostní trať
Autor: Eva Fruhwirtová