Květnové ozvobození 1945 mělo v Brodě i stinné stránky

Druhá světová válka v tehdejším Německém Brodě definitivně skončila v brzkých ranních hodinách 9. května 1945, kdy bylo město během několika málo desítek minut prakticky bez odporu osvobozeno sovětskou a rumunskou armádou.

Pro Německý Brod však nastalo další nelehké období. Město se totiž stalo přechodným bydlištěm pro více než padesát tisíc zajatých německých vojáků a kolaborantů z širokého okolí. Dále však bylo třeba ubytovat také několik tisíc rumunských a asi tři sta sovětských osvoboditelů. Vzhledem k tomu, že v závěru války kladlo vojenské velení na východní frontě důraz především na velmi rychlý postup směrem do střední Evropy, vyskytovaly se časté potíže se zásobováním, které v konečném důsledku způsobily nedostatek potravin i ostatních základních potřeb u většiny sovětských vojáků.

Stravu si tak osvoboditelé získávali po svém. Už v prvních dnech po osvobození navštívili několik brodských podniků, kde buď pod záminkou zapůjčení nebo znárodnění zabavovali zemědělské produkty, ale i průmyslové stroje či cennosti. Jinde se pak vojáci vymýšlením výmluv ani neobtěžovali a těžko vyrobené zboží prostě ukradli.

Například už v noci z 10. na 11. května Sověti v tehdejším družstvu v Baštinově zcizili stovky kilogramů ovsa, ječmene a brambor, odvezli si však i mnoho hospodářských zvířat a dokonce i osm vozů. Druhého dne pak nezvaní hosté zavítali do družstva v dnešní Havířské ulici, kde ukradli potraviny i jiné cennosti v hodnotě asi osmi set tisíc tehdejších korun. Jen o pár minut později pak násilím vnikli také do nedalekého lihovaru, odkud si odvezli desítky litrů lihu.

Především sovětští vojáci ve městě velice intenzivně konzumovali alkoholické nápoje, pod jejichž vlivem pak páchali další nepřístojnosti. V noci ze 13. na 14. května například výrazně podnapilý sovětský vojín nedaleko bývalé obchodní školy v parku střelbou ohrožoval neozbrojené civilisty. Jen o hodinu později pak brodští četníci řešili další incident. Dva vojáci v Pohledských Dvořácích tentokrát sexuálně obtěžovali dvě kolemjdoucí ženy, které následně také okradli.

Čím více dnů sovětští vojáci v Brodě trávili, tím více si proti civilnímu obyvatelstvu dovolovali. 17. května tak například sedm vojínů vniklo do domu v Ledečské ulici, jeho obyvatele ohrožovali zbraněmi a střelbou, celý objekt prohledali a přestože nic neukradli, stačili vybavení domu alespoň výrazně poničit. Jen během následující noci se pak ve městě odehrála ještě minimálně dvě podobná přepadení. Všechny tyto incidenty měly podle policejních protokolů na svědomí rusky hovořící osoby v sovětských uniformách.

Pachatelé těchto krádeží nebyli nikdy oficiálně odhaleni. Sovětské velení však usvědčené hříšníky velice přísně trestalo. Rozhodně není bez zajímavosti, že v průběhu samotného osvobozování města zemřeli čtyři vojáci, během následujících prvních mírových dní však zemřelo minimálně dalších třináct Sovětů. Příčinu jejich smrti se zřejmě už nikdy nepodaří objasnit, je však pravděpodobné, že část z nich zahynula kvůli neopatrné manipulaci se služebními zbraněmi, další vojáci pak zřejmě byli za kázeňské prohřešky, krádeže či výtržnosti prostě popraveni svými veliteli.

Zbývá ještě dodat, že vojáci rumunské armády se v Brodě chovali daleko disciplinovaněji a během jejich pobytu ve městě bylo hlášeno pouze několik málo jejich přestupků a výtržností.

Osvoboditelské armády v Havlíčkově Brodě setrvaly celé léto 1945, stahovat se pak začaly až v průběhu září a října.

Autor: Jiří Svatoš