Lesy u Velké Bíteše se po kůrovcové kalamitě obnovily přirozeně. Zajímají odborníky z Česka i zahraničí

Obecní lesy v okolí Velké Bíteše na Žďársku prošly po kůrovcové kalamitě z roku 2018 výraznou proměnou. Namísto plošného vytěžení odumřelých stromů a následného osazování rozsáhlých holin zůstala na části ploch souše stát nebo ležet. Lesníci tím dali větší prostor přirozené obnově, při které se postupně vytvořily druhově pestřejší porosty.

Výsledek přilákal také odborníky ze zahraničí. Na Velkobítešsko se 1. října 2026 vydala odborná exkurze, kterou pořádala Česká zemědělská univerzita v Praze. Zúčastnili se jí také novináři z Belgie, Velké Británie a Spojených států.

Od smrkových a borových monokultur k pestřejšímu lesu

O lesy v okolí Velké Bíteše se Jiří Nohel stará více než 20 let. V minulosti v nich převažovaly smrkové a borové monokultury. Postupně proto začal podporovat jejich přeměnu na pestřejší porosty a vysazoval například duby zimní a další listnaté dřeviny.

Výrazný zásah představovala kůrovcová kalamita v roce 2018, která postihla tamní smrkové porosty. Po ní se část lesů začala obnovovat bez plošného odstranění všech suchých stromů. Tam, kde se odumřelé kmeny postupně rozpadají, se samovolně obnovily porosty s javory, duby, břízami, třešněmi a dalšími druhy. Listnaté dřeviny už v těchto porostech tvoří většinu.

Lesní družstvo svazu obcí hospodaří přibližně na 700 hektarech vlastních lesů a celkem se stará asi o 1500 hektarů, včetně lesů Velké Bíteše. Podle informací prezentovaných během exkurze družstvo po kalamitě zůstalo v kladných hospodářských číslech a obcím dál vyplácí podíly.

Tlející dřevo zadržuje vodu a chrání mladé stromky

Součástí zvoleného způsobu péče je také ponechávání části odumřelého dřeva v lese. Tlející kmeny podle lesníků lépe zadržují vodu a ležící stromy zároveň ztěžují pohyb zvěře mezi mladými stromky. Mohou tak pomáhat omezovat jejich poškození okusováním.

V minulých letech pracovníci v lesích také zaslepovali odvodňovací stružky. Péči o vodní režim chtějí podle informací z exkurze zachovat i nadále. Zároveň zaznělo, že zadržování vody nelze řešit pouze v lesích a podobná opatření by bylo potřeba provádět také v okolní zemědělské krajině.

Pro přibližování dřeva družstvo využívá také koňské potahy. Jejich využití má omezit zbytečné zhutňování půdy těžkou technikou.

Přirozená obnova snížila náklady

Zvolený způsob obnovy měl také ekonomický význam. V době kůrovcové kalamity byla cena dřeva nízká, takže vlastníci, kteří přistoupili k plošné těžbě, získávali za kalamitní dříví méně peněz a zároveň museli financovat následnou výsadbu a ochranu nových stromků.

Na Velkobítešsku se díky přirozené obnově podařilo část těchto nákladů omezit. Podle informací prezentovaných při exkurzi tak družstvo při obnově lesa využilo ve větší míře přirozené procesy a méně čerpalo veřejné prostředky. Tento přístup podle organizátorů pomohl také obcím jako vlastníkům lesa snížit výdaje spojené s obnovou.

O způsob hospodaření se zajímají odborníci

Ponechávání části souší v lesích u Velké Bíteše vyvolalo podle účastníků exkurze odborné diskuse. Právě zdejší zkušenost má ukázat jednu z možností, jak po rozsáhlém odumření smrkových porostů využít přirozenou obnovu a současně pracovat s dalšími funkcemi lesa.

Exkurze byla součástí evropského projektu TRANSFORMIT. Ten se zaměřuje na integrované hospodaření v lesích a na propojení produkce dřeva s odolností lesních porostů. Do projektu se zapojila také Fakulta lesnická a dřevařská ČZU.

Velkobítešsko získalo ocenění Adapterra

Dlouhodobý projekt ozdravování lesa a krajiny Velkobítešska získal v roce 2025 ocenění v soutěži Adapterra Awards. Odborná porota ocenila projekt zaměřený na obnovu lesa a práci s vodou v okolí Velké Bíteše.

Lesy na Velkobítešsku tak po kůrovcové kalamitě postupně změnily svou druhovou skladbu. Ponechání části odumřelých stromů, využití přirozené obnovy, práce s vodou a šetrnější přibližování dřeva tvoří součást dlouhodobého způsobu péče o zdejší lesy, který nyní přitahuje pozornost odborníků i návštěvníků ze zahraničí.