Máme i nemáme rozum, říkají Mandrage

Mandrage byli odjakživa mladá kapela?
Bolan: Tak úplně mladá, vzhledem k tomu, že tam hraju já, tak moc mladá není.

Tak teda jinak. V kolika letech jste začínali?
B: Tak mladým, Víťovi s Matesem bylo jedenáct a mě bylo hrozně moc. Už si nepamatuju kolik, ale bylo to hrozně moc.

Víťa: Tak konkrétně o naší první akci mluvíme jako o narozeninách mého táty. On si řekl, že by chtěl jako trošku srandy na oslavě takže s Matesem zahrajem. On už v té době hrál na bicí a já na kytaru. A právě tam jsme si řekli, že by to nebylo zrovna špatné, a tak jsme začali zkoušet. Ale pořád jsme to brali jako srandu a vzniklo tohle.

A jen tak mimochodem, Bolane, moc znamená kolik?
Už jsem byl velký a už jsem měl rozum.

A ten mladí kluci ještě nemají?
Oni se dostávají do toho stádia, kdy ho ztrácí, a já čekám na to stadium, kdy ho zase dostanou, abych s nimi mohl vycházet :-)

Vaše první CD ‚Přišli jsme si pro vaše‘ děti bylo velmi úspěšné.
B: To vyšlo v roce 2007. Vznikalo ve sklepě jednoho pána v Praze. Představovali jsem si, že přijdeme do velkého studia. Všichni jsme si předtím říkali, bude to paráda natočíme CD. Bude to velké studio a bude to skvělé. Ale potom jsme přišli do takového sklepa a tam jsme něco nahráli. Taky to podle toho vypadá. Ale je pravda, že podle mě díky jsme tam, kde jsme teď.

V: Já si myslím, že je to všechno je naopak kvůli druhé desce, protože Hledá se žena, nerad to říkám, ale je to prostě hit. Hraje se to všude. Díky první jsme se dostali jakoby někam, na nějakou metu. Ale jakmile vyšlo Hledá se žena, tak bylo všechno úplně jinak.

Co vůbec znamená slovo Mandrage a v jakém je to jazyce, protože to třeba někteří vaši fanoušci ani nevědí.
V: Mandrage je jihoafricky nádraží.
B: Takže jsme vlastně nádražáci.
V: Jasně, jihoafričtí nádražáci.

Loni jste absolvovali turné s Wanastovkama.
V: To byla výborná zkušenost. Sice jsme turné už takového typu mohli absolvovat, ale pro mě to bylo důležité a přelomové hlavně kvůli tomu, že jsem mohl poznat pana Roberta Kodyma a P.B.CH., Tomáše Varteckého. A moc nám to pomohlo, dostali jsme se o něco výš.

Letní festivaly. Téma, které se teď probírá všude. Který máš, Víťo, nejradši? Jako hráč i jako divák?

V: Pro mě je nejlepší festival Rock for people (RFP), protože tam je hodně kapel ze zahraničí, hlavně z britské scény, a ty mám rád. Editors, Billy talent. A potom mám rád i elektronickou hudbu, takže můj šálek kávy jsou i Prodigy. Ale jinak nejlepší festival divácky je pro mě Mighty Sounds, prostě SKA a Reggae.

Jak se vám hledá na Vysočině publikum, protože je pravda že tady moc často nehrajete.
V: My tady občas hrajeme právě s nějakou místní zábavovou kapelou v okolí Jihlavy a to jsou dobré koncerty. Nevím, jak je to možné, ale přijde 900–1000 lidí. To se v západní Čechám vůbec nestane.

Myslíš to tak, že by vás měli „plný zuby“ v okolí Plzně?
V: Úplně přesně ne, protože my s koncerty v Plzni hodně šetříme, protože právě plzeňské publikum je hodně náročné. A jakmile tam hraje domácí kapela, tak od nich moc čekají. Chtěj slyšet: „Tak co vy? Dostali jste se někam dál a nebo je to pořád to samé?“ Oni v Plzní přijdou lidi, očekávají něco víc než třeba před rokem.

Téma vašeho tour, tam jste hledali ženu. Jak vás to napadlo?

V: Všechno to souviselo s tím songem samozřejmě. Na tour jsme si řekli, že by nebylo špatné, abychom tu ženu našli. A tak na koncertě vždy fotograf fotil děvčata která se chtěla do soutěže zapojit. Na každém koncertě se vyfotilo deset děvčat. Všechna děvčata prošla sítem webového hlasování a nakonec to vyhrála dívka z Kutné hory.

Jak vznikají texty a muzika. Protože přece jen věkový rozdíl mezi tebou a mladšími kluky je velký.
V: Tak u nás to je tak že jsem já, Mates, Coopi a potom Bolan. Nevím, jak to mají kluci, ale já udělám nějakou muziku, melodii a potom si k tomu napíšu text. Bolan to má třeba tak, že nejdřív si napíše text, básničku a pak až se udělá nějaká hudba, nějaká melodie k tomu.

B: Já mám pusu, nemusíš za mě mluvit. Abych to uvedl na pravou míru. Sem tam se taky hádáme. Nebo ono to ani nejsou moc hádky, ale spíš jde o to domlouvání. A to se líbí na tom budeme dělat, a to se nelíbí, to hodíme do koše a takhle to u nás chodí.

A jak se vám tady v Přibyslavi líbilo?

V: Publikum bylo naprosto úžasné. Organizace byla taky v pohodě.

A vaše plány do budoucna?
Do nového roku plánujeme další CD. A koncertovat koncertovat a koncertovat.

Autor: Michaela Poláková