V průběhu minulého roku využilo služeb doléčovacího centra 42 klientů motivovaných k životu bez drog, alkoholu či hazardních her. Klienti se shodují na jednom – doléčování je důležitým krokem k dlouhodobé abstinenci a nemělo by se podcenit.
Někteří z klientů úspěšně absolvovali celý program, který Následná péče Jihlava nabízí, jiní jsou po několika měsících svého působení ve službě těsně před jeho ukončením.
Pomáhají i zážitkové aktivity
Celý program v trvání
dvanácti měsíců má úspěšně za sebou i pan Vojtěch (50). „Ona ta abstinence není jen o tom přestat pít. Já jsem si během programu plně uvědomil, že jsem závislý a dokonale jsem se s tím smířil. Program mi ukázal nové hodnoty a změnil celý můj postoj k životu. Jsem po mnoha letech, kdy jsem se závislostí neúspěšně bojoval, opět spokojený a svůj život v abstinenci si doslova užívám.“ Podobnou zkušenost popisuje i paní Laďka (52), která má za sebou deset měsíců doléčování a pomalu se chystá k odchodu ze služby. „Našla jsem sama sebe a mám pevnou půdu pod nohama. Přineslo mi to velký pocit bezpečí, a i když z programu brzy odejdu, to bezpečí pořád vnímám.“
Doléčovací program vede klienty k tomu, aby porozuměli své závislosti a naučili se reagovat na každodenní situace, které pro ně mohu být svou povahou ohrožující, ať už se jedná o vztahovou problematiku či problémy na pracovišti. Zejména zpočátku jsou klienti velmi ohroženi rizikem, že nahromaděné problémy rozkolísají jejich snahu abstinovat, a oni se tak vrátí k užívání drog či alkoholu. „Na skupinách jsem poznala nové možnosti, jak se sebou pracovat a jak čelit různým nepříjemnostem, které mě zákonitě budou potkávat. Cítím se díky tomu jistější,“ říká paní Laďka.
Následná péče svým klientům nabízí zejména skupinové terapie a individuální poradenství. Komplexní program ale zahrnuje také sociální poradenství či zážitkové aktivity. Klienti Následné péče jsou v kontaktu se zařízením i několikrát týdně. Struktura veškerých aktivit tedy na uživatele klade i značné nároky, ať už časové či takové, které souvisejí s rozebíráním obtížných témat. „V programu pro mě byly nejnáročnější asi individuální pohovory s terapeutem, kdy jsem musel vzpomínat na některé životní události, které souvisely s mým nadměrným užíváním alkoholu. Každá závislost má své příčiny, a ty bylo velmi těžké odhalit a pojmenovat. Také bylo dost těžké najít během programu v okolí zaměstnání, ale i to dopadlo dobře,“ zmiňuje pan Vojtěch. Rovněž pro paní Laďku bylo doléčování zpočátku obtížné. „Začátky byly šílené! Chvílemi jsem si říkala, co tu vůbec dělám. Nevěděla jsem, jestli to dokončím, ale postupem času jsem se otevřela, pochopila, o co v programu jde, a zvládla jsem to. Byl to odrazový můstek a teprve teď ke konci na sobě vidím změny!“
Projít celým programem od počátku do konce je pro klienty mnohdy náročnější, než sami čekali. Setkávají se s úspěchem i dílčími nezdary a dočasnou ztrátou motivace. Přes všechny nepříjemnosti ale pan Vojtěch hodnotí svoje působení v programu jako přínosné a doporučuje ostatním, aby se pro doléčování nerozhodovali jen proto, aby někomu udělali radost. „To je sice hezké, ale především to děláme pro sebe!“ uzavírá na závěr pan Vojtěch.
Úvodní foto: Arteterapie
Autor: Daniela Haubertová
Daniela Haubertová
