„Jedná se o stávající zvláště chráněná území, u nichž bylo nezbytné provést revizi zřizovacích předpisů. V případě historicky vyhlášených území zřizovací předpisy často neodpovídají aktuální legislativě a zároveň bývá nejednoznačné i vymezení jejich hranic, protože byly velmi často vyhlašovány formou výčtu dotčených pozemků, jejich částí nebo výčtem dotčených lesních oddělení bez bližší specifikace konkrétní části pozemku či lesního oddělení. Tento způsob vymezení hranic zvláště chráněných území je však nepřesný, protože evidence pozemků v katastru nemovitostí i označení lesních porostů podléhá v čase změnám. Tato situace pak následně komplikuje správu jednotlivých území a může být i nadměrnou administrativní zátěží pro vlastníky dotčených nemovitostí,“ sdělil radní Kraje Vysočina Pavel Hájek pro oblast životního prostředí a zemědělství.
Z tohoto důvodu kraj přírodní památky a rezervace vyhlášené v dobách okresních národních výborů či okresních úřadů postupně znovu vyhlašuje a odstraňuje uvedené nedostatky.
Přírodní rezervaci U Hájenky tvoří mělké údolí podél Šebkovického potoka s vlhkými pcháčovými loukami a lučními prameništi, které v mozaice doplňuje vegetace vysokých ostřic a potoční i prameništní olšiny, vyskytuje se zde řada zvláště chráněných druhů, z nichž nejvýznamnější je všivec bahenní.
Přírodní památku Hájky tvoří historický lipový háj s přirozeným podrostem bylin a keřů. Základem přírodní památky je starý lipový háj vysázený v takzvaném pětníkovém sponu, kdy úhlopříčky čtverce vytvářejí přesné linie stromů, vzdálené od sebe 10 metrů. V těchto řadách se nacházejí stromy bez ohledu na stáří a lze tedy usuzovat, že lípy byly průběžně sázeny dle sponu stanoveného už při první výsadbě v 18. století.
V přírodní památce Čertův kámen je chráněn žulový skalní výchoz se dvěma skalními mísami na vrcholové plošině. Název tohoto skalního útvaru odkazuje na pověst, která vypráví o bohatém, ale líném sedlákovi z Rejčkova, který jednou při orání pole poslal práci k čertu a místo orby se válel na mezi, až usnul. Když se probudil, pole bylo vzorně zorané a vedle něj stál čert. Tak si plácli. Sedlák upsal svoji duši čertu za to, že ten mu bude deset let dřít na jeho poli. Čas plynul jako voda v Sázavě a lenochovi se do pekla nechtělo. Tak se svou ženou dali hlavy dohromady, a když si měl čert pro sedláka přijít, vychytralá selka vykropila celý dům svěcenou vodou, aby na něj čert nemohl. Za tuhle lest se chtěl čert pochopitelně pekelně pomstít a zaletěl k Žebrákovu do lomu. Tam do pytle nasbíral obrovské žulové balvany, kterými chtěl zasypat sedlákovo pole a hurá zpátky k Rejčkovu. Jenže ve smrčenském mlýně zakokrhal kohout, čertovi začalo ubývat sil a kameny musel usypávat. A tak vznikl tento Čertův kámen i nedaleká Stvořidla.
V případě přírodní památky Horní Nekolov se jedná o jeden z posledních zachovalých nejvýše položených přírodě blízkých porostů acidofilních bučin Jihlavských vrchů s příměsí javoru klenu, smrku a s biotou specificky vázanou na mrtvou a odumírající dřevní hmotu.
„Kraj Vysočina má aktuálně v péči, kromě čtyř výše uvedených lokalit, dalších 151 zvláště chráněných území a v minulém roce na management zvláště chráněných území investoval přes patnáct milionů korun,“ dodal radní Pavel Hájek.Kontaktní osoba: Mgr. Jana Ehrenbergerová, tel.564 602 508, oddělení ochrany přírodních zdrojů a EIA, OŽPZ
