Dosavadní obřadní síň, která byla postavena podle projektu pardubického architekta Lubomíra Drimla, svému účelu sloužila 46 let. Práce provádí společnost ŽSD Stavební. Obřady nyní zajišťuje Pohřební služba Jaroslav Duben v náhradních prostorách v Husově sboru církve československé husitské v Dobrovského ulici v Havlíčkově Brodě a má pobočku v Golčově Jeníkově, kde se obřady konají v kostele sv. Markéty. Také provozovatelé dalších pohřebních služeb Pavel Vosička (Chotěboř), Josef Matoušek (Světlá nad Sázavou) mívají obřady v Havlíčkově Brodě.
Rekonstrukce objektu smuteční obřadní síně v Brodě by měla do budoucna vyřešit problémy s vytápěním, protože prosklené stěny vykazovaly tepelné ztráty. Síň získá i nové provozní a sociální zázemí, lepší a větší prostory pro pozůstalé, osvětlení a ozvučení. Projekt počítá i s úpravami okolí obřadní síně (výsadba nové zeleně a modernizace přístupových komunikací). „V nově rekonstruované obřadní síni bude i jiný systém posledního rozloučení. Rakev na katafalku nebude odjíždět dozadu jako dříve, ale dolů do propadliště. Nebudou chybět další moderní špičkové prostředky ozvučení, a možnost videoprojekce na zavěšené obrazovce,“ uvedl místostarosta města Havlíčkův Brod, Čeněk Jůzl. Do budoucna se počítá i s výstavbou dalších parkovacích míst.
Podobu, kterou havlíčkobrodské obřadní síni vtiskl koncem šedesátých let zmíněný architekt, byla na svou dobu velmi zdařilá a avantgardní. V podobném stylu byla postavena i smuteční obřadní síň v Ledči nad Sázavou, kterou provozuje Jiří Petrus. „Zajišťujeme veškeré služby spojené s objednáním pohřbu, zajištění hudby, řečníka, kněze, kremace, ale i obřady i mimo Husův sbor, tedy v kostelích, na hřbitově – vše podle přání pozůstalých,“ říká Jaroslav Duben, který se pohřebnictví věnuje dlouhou dobu a má ve svém oboru, podobně jako jeho kolegové, velké zkušenosti. Pohřební služba Jaroslav Duben má nyní své dočasně sídlo v objektu firmy Ptáček u parkoviště vedoucí k novému hřbitovu, v blízkosti silnice I/38 na výjezdu z Havlíčkova Brodu ve směru do Kolína.
Bez zajímavosti není samotný Husův sbor. Budova svou historii začala psát v roce 1926, kdy byla uskutečněna koupě stavebního pozemku od lékaře Františka Zahradnického. Podle návrhu architekta Prokopa Šupicha 16. října 1926 započala i samotná stavba. Byl pořízen litinový zvon, a z peněz vybraných od školních dětí, malý zvon Milíč. Dne 9. října 1927 byl Husův sbor otevřen, v roce 1931 pořízeny varhany a k 150. výročí vydání Tolerančního patentu vyrobena kazatelna. V letech 2006–2007 proběhla generální oprava varhan, v roce 2008 byl Husův sbor v Havlíčkově Brodě prohlášen za kulturní památku, o deset let dříve se kulturní památkou stala fara. Vedle balustrády v průčelí domu jsou obrazy Jana Žižky z Trocnova, Mistra Jana Husa, Jeronýma Pražského a Jana Amose Komenského.
V roce 1920 sbor navštívil Karel Farský (první patriarcha církve), v roce 1922 přijel na návštěvu biskup Goratz. V přízemí Husova sboru byl dříve divadelní sál, v roce 1942 byl přestavěn na kolumbárium. Dne 6. září 1923 byla schválena náboženská obec Německý Brod, postupně se oddělila Jihlava (1927), Humpolec (1928), Přibyslav (1929) a Lipnice (1931). Jako duchovní správci zde působili: v letech 1922–1924 katecheta František Oliva, dále Josef Leixner, František Lán, Jindřich Hulínský, František Šebek, Rudolf Šlechta, Václav Váňa, Josef Kořínek, Milan Krchňák (1960–2000), v současnosti je správcem farnosti Milena Cicálková.
Úvodní foto: Interiér Husova sboru v současnosti
Autor: Alena Budíková
Komentáře
Sdílet článek
