Pamětník Josef Abbrent: Češi a Němci se dobře snesli, jenže pak přišel ten rok 1938

„Ale my jsme pěkně žili ve Frýdnavě. A pak přišel ten rok 1938,“ vzpomíná bývalý rodák dnešní Mírovky Josef Abbrent. Jako jeden z pamětníků poskytl svědectví o životě Čechů a Němců na Vysočině pro sborník, který spoluvytváří Stanislav Hausvater.

„Mé babičky i maminky se dotkl palčivý a bolestivý problém odsunu. Doma se k však k těmto vzpomínkám nikdy nevracely,“ říká sám Hausvater. Sborník Češi a Němci na Vysočině vyjde koncem roku 2013.

Němci patřili k okresu Havlíčkův Brod už od samého založení města ve 13. století. Původní přátelské vztahy se v průběhu let vyostřily nejen pro náboženské rozdíly. Časem se na vztazích projevilo, že Němci bohatli a tvořili většinu místní elity, panský národ. Až pád Habsburské monarchie zcela rozdělil obyvatelstvo na české a německé. Jazykové ostrovy, mezi které patří právě Mírovka, se ale vyvýjely odlišně.

„Nerozlišovali jsme, kdo je Němec nebo Čech, jako děti hrály jsme si společně. Nesnášenlivost nepamatuji,“ uvádí ve sborníku pamětník Eduard Vašíček. Vše se změnilo až s nástupem Hitlera k moci. „Některým Němcům vlezla myšlenka národního socialismu do hlavy. Matky s dcerami se na ulicích zdravili heil Hitler. Většinou si ale místní Češi a Němci vzájemně vypomáhali,“ říká Hausvater. Přesto byli mnozí Němci v roce 1945 násilně odsunuti či vystěhování.

Vyvrcholení napětí v roce 1945

Z balkonu na náměstí tehdejšího Německého Brodu (Deutsch Brod) rozhodl 5. 5. 1945 Národní výbor o přejmenováním města na dnešní Havlíčkův Brod. „Jednalo se o zcela spontánní a symbolické gesto, které oficiálně vešlo v platnost až mnohem později,“ doplnil historik Michal Kamp z havlíčkobrodského muzea. „Tehdejší historický význam názvu města byl vytěsněn českým poválečným patriotismem a nenávistným postojem vůči Němcům. Po přejmenování už ve městě a jeho okolí nezůstal téměř nikdo z původního německého obyvatelstva,“ říká Kamp.

Pozůstalí a pamětníci cítí vyhnání starousedlíků z Mírovky jako velkou křivdu učiněnou na německém národu. I přes nespravedlnosti napáchané na obou stranách se hradba mezi Čechy a Němci začíná pomalu bortit. Patrná je iniciativa Gymnázia Havlíčkův Brod, které se aktivně zapojuje do upevňování vztahů s Německem například skrze zahraniční zájezdy. „Podle mého názoru je důležité, aby studenti získali zahraniční zkušenost a poznali kulturu, tradice a zvyky našich německých sousedů,“ míní ředitel gymnázia Hynek Bouchal.

Čeští a němečtí studenti mají možnost se navzájem seznámit při každoročním česko-německém setkání. Dobré vztahy s Německem utužuje i Letní žurnalistická škola, která má v Havlíčkově Brodě dlouholetou tradici. Množství zahraničních hostů beseduje nejen se studenty školy, ale i ostatními zájemci o celoevropských tématech.

I podle Michala Kampa se situace za posledních několik desítek let obrací k lepšímu. „Za mého dětství byl postoj k Němcům v návaznosti na válečné hrůzy a i vztah k nim velmi uzavřený. V současnosti se už s něčím takovým nesetkávám,“ doplňuje Michal Kamp. Jeho názor potvrzuje i ředitel Hynek Bouchal. „Studenti si často zahraniční pobyty v Německu hledají individuálně. Máme tu několik studentů vyjíždějících i na roční studium. Všem zájemcům vycházíme vstříc s individuálním studijním plánem a jejich zájem maximálně podporujeme,“ uzavírá Hynek Bouchal.

Češi a Němci na Havlíčkobrodsku:
13. století - Německý Brod získal městská práva, ve městě je silná německá měnšina
8. 1. 1422 - potlačení a vyhnání Němců Husity pod vedením Jana Žižky
1627 - zřízení zemské, vystěhování části českého obyvatelstva a příliv Němců ze zahraničí
1. pol. 19. stol. - Češi a Němci si zachovávají jazykovou samostatnost
1860 - Žídé získávají povolení ke vstupu do Havlíčkova Brodu, příliv německy mluvících Židů
1880 - ve Frýdnavě žije 11,7 procent Čechů na 316 obyvatel 1892 - minimální podíl německého obyvatelstva v Německém Brodě (cca 40 Němců)
1938 - začátek války, část Němců se hlásí k říšské národnosti
1945 - odsun Němců a přejmenování Německého Brodu na Havlíčkův Brod

Autor: Monika Bukáčková