Přibyslav instaluje šest fotovoltaických elektráren o výkonu zhruba 220 kWp na radnici, škole a kulturním domě. Investice vyjde na přibližně šest milionů korun bez DPH a počítá s bateriemi i dotací pokrývající zhruba polovinu nákladů. Město zvažuje také fotovoltaiku na skládce nad Ronovem a větrné elektrárny v rámci memoranda s ČEZ.
Přibyslav na Havlíčkobrodsku připravuje instalaci fotovoltaických elektráren na několika městských budovách. Solární panely se objeví na střechách radnice, základní školy a kulturního domu. Město už vybralo dodavatele a předpokládané náklady činí přibližně šest milionů korun bez DPH.
Původní studie počítala s větší instalací, radnice však nakonec zvolila menší a provozně praktičtější variantu. Zaměřila se na objekty s trvale vyšší spotřebou, aby se většina vyrobené elektřiny využila přímo v budovách. Podle vedení města by mělo zůstat v místní spotřebě zhruba 80 procent vyrobené energie.
Na radnici bude hlavním odběratelem serverovna, která zajišťuje provoz úřadu i technické zázemí kabelové televize. U školy má část letní výroby využít technologie sousedního venkovního koupaliště, aby se minimalizovaly přetoky do sítě.
Celkem vznikne šest fotovoltaických elektráren s výkonem okolo 220 kWp. Součástí projektů budou také bateriová úložiště. Město očekává dotaci, která by měla pokrýt přibližně polovinu nákladů.
Dalším zvažovaným místem pro výrobu elektřiny je areál skládky komunálního odpadu nad místní částí Ronov nad Sázavou. Na skládce už funguje zařízení na výrobu elektřiny ze skládkového plynu. Podle vedení města by se prostor mohl otevřít pro fotovoltaiku za dva až tři roky, až skončí současné zemní práce související s dokončením poslední etapy ukládání odpadu.
Přibyslav má uzavřené memorandum o rozvoji obnovitelných zdrojů se společností ČEZ. Dokument počítá s tím, že město nebude blokovat vznik jedné skupiny větrných elektráren.
ČEZ prověřuje dvě možné lokality: oblast mezi Keřkovem a Utínem a území u Dolní a České Jablonné směrem na Věžnici, kde už firma větrné elektrárny provozuje. Záměr je nyní v další fázi diskusí s obyvateli dotčených místních částí.
Podobné projekty se na Vysočině objevují stále častěji. Energetické úspory, komunitní energetika a místní výroba elektřiny patří dlouhodobě mezi témata, která se v regionu pravidelně vracejí.