Rekonstrukce, která měla být důvodem k jejich kácení, proběhla i při jejich zachování a značení stromů přečkalo už několikátou zimu. Silničáři stromy ošetřili a padající suché větve ani kořenové výmladky ve výhledu zde řidiče neohrožují. Na kmenech některých stromů, hlavně v zatáčkách, přibyly i odrazky.

Alej u Třeště, foto: adružení Arnika
V aleji zůstaly i stromy na návsi v Růžené, které byly v roce
2007 nejohroženější. Nebýt tehdy úsilí lidí stromy zachránit, dnes by už alej nestála. Současnost ukazuje, že by to byla zbytečná chyba. Třešťské stromořadí je tak dalším příkladem, že stromy samy o sobě nejsou překážkou silničního provozu a když správci silnic respektují ochranu přírody, alej může být chloubou kraje.
„Jsem ráda, že i po čtyřech letech se ukázalo, že snaha zachránit stromy v Třešti nebyla marná. Silničáři na Vysočině rozhodně zasluhují pochvalu, že o stromy podél silnic pečují,“ řekla Jana Vitnerová z jihlavské pobočky Arniky.
Právě dobrovolníci z občanského sdružení Arnika v roce
2009 opatřili stromy v aleji
bílými reflexními pruhy. Pomáhají řidičům v orientaci a jsou i po třetí zimě dobře viditelné, na rozdíl od podélného značení přímo na vozovce. Tehdejší důvody, proč alej pokácet, dnes ztrácí význam. Nový povrch vozovky kořeny stromů nezvedají ani jinak nepoškozují.
Neobstál ani argument, že silnice, kterou se musí jezdit opatrněji a pomaleji, odradí rozvoj obce. U Růžené totiž právě za posledních několik let vyrostly dvě desítky nových rodinných domků.
Autor: Zora Kasiková