V současnosti už najdeme na internetu dostupné matriky všech osmi hlavních archivů – oblastních archivů v Praze, Plzni, Litoměřicích, Zámrsku a Třeboni a zemských archivů v Brně a Opavě a městského archivu v Praze. Rovněž židovské matriky, uložené v Národním archivu, jsou postupně zveřejňovány. Navíc jsou materiály z českých archivů publikovány i na anglických stránkách FamilySearch.org.
Digitalizace začala před šesti lety, v roce 2007, v třeboňském archivu. První matriky byly zveřejněny v listopadu toho roku a rychle přibývaly další. Poté, co Třeboň začala matriky umisťovat na internet, začaly být i ostatní archivy dotazovány, kdy a jestli vůbec budou matriky taktéž zveřejňovat. Druhým archivem, který začal matriky zpřístupňovat, bylo Brno. Ostatní archivy velmi rychle následovaly a dnes jsou na internetu k dispozici zhruba tři čtvrtiny všech matrik uložených v archivech.
Odkazy na internetové „badatelny“ jednotlivých archivů:
AHMP - ahmp.cz/katalog
SOA Praha – actapublica.eu
SOA Litoměřice – matriky.soalitomerice.cz
SOA Plzeň – actapublica.eu a portafontium.eu
SOA Třeboň – digi.ceskearchivy.cz
SOA Zámrsk – vychodoceskearchivy.cz
MZA Brno – actapublica.eu
ZA Opava – matriky.archives.cz
Národní archiv – badatelna.cz
Většina archivů zvolila systém zpřístupnění matrik skrze jejich prohlížení přes internet. Bohužel archivy nespojily své síly a nevyvinuly společně jeden systém, ale každý systém prohlížení matrik má svá specifika. Nejdále je archiv v Třeboni, jehož systém patří mezi uživatelsky nejpříjemnější. Najdeme zde také největší počet materiálů – kromě matrik i soupisy poddaných, kroniky obcí, škol a spolků, sčítání lidu nebo fotografickou sbírku.
MZA Brno, SOA Praha a Plzeň společně uveřejňují matriky v systému ActaPublica. Společně s nimi zahrnuje tento systém i archiv v rakouském St. Pöltenu. ZA Opava, SOA Litoměřice a AHMP používají velice podobný systém publikování dokumentů zvaný Bach. Opava a Litoměřice mají systém zcela stejný, u pražského archivu je procházení matrik odlišné.
Zcela jiný systém má archiv v Zámrsku – ten se rozhodl zveřejnit matriky jako balíčky, které si může uživatel stáhnout k sobě do počítače a tam si je prohlížet.
Připojení k internetu je tak potřeba pouze pro stažení matriky jako takové, pro samotné prohlížení potřeba není.
Další díly budeme věnovat jednotlivým archivům a jejich systémům.
Rody v Bohuňově
Jednou z mnoha vsí velkého pernštejnského panství byla od 15. století ves Bohuňov, nacházející se deset kilometrů východně od Nového Města na Moravě. V současnosti má ves kolem dvou set obyvatel, v minulosti na tom byla velmi podobně – počet obyvatel se vždy pohyboval mezi 150 a 300 lidmi.
Nejstarší matriky pro ves jsou vedeny v rámci farnosti Bystřice nad Pernštejnem (od roku 1650), v letech 1763 až 1786 patřila k farnosti Rozsochy a poté ke lhotskému farnímu úřadu.
V nejstarší bystřické matrice v letech 1650 až 1655 najdeme pro Bohuňov příjmí Bělehrad, Hajný, Koštíř, Matoušků, Ostrejšů, Rybol, Rychtář, Sedlák, Skalník a Vašů. O půlstoletí později (1700-1705) se opakují příjmí Matoušků (nebo Matoušek), Sedlák, Skalník, Váša (z Vašů) a Vostrejš, nově jsou tam pak příjmí Černý, Houdek, Jobů, Klimeš, Lupoměch, Pardoušek, Ptačovský, Punčochář, Šoupal a Vašíček.
Po dalších padesát letech (1753-1758) se v Bohuňově opět vyskytují příjmí Černý, Houdek, Klimeš, Lupoměch, Matoušek (též v podobě Matuška), Pardoušek, Sedlák a Vašíček.
Nově najdeme příjmí Feinemon (Feimann), Koutník, Kulík, Slezák, Soukup nebo Vašica (bude se ale možná jedna o zkomoleného Vašíčka).
Léta 1790 až 1795 přinášejí opět některá nová příjmení – Halačka, Havlíček, Krejčí, Moravec, Staněk, Střešňák, Ťupa, Usedlý a Vavřín.
Z dříve uvedených zde pak jsou jména Černý, Feimann, Houdek, Kulík, Lupoměch, Sedlák, Slezák, Váša, Vašíček nebo Vostrejš.
První polovina padesátých let 19. století se nese ve znamení opakujících se příjmení – Faymann, Koutník, Krejčí, Lupoměch, Sedlák, Staněk, Střešňák, Váša, Vašíček a Vostrejš (Ostrejš).
Z nových Bartoň, Brablec, Buček, Chládek, Kalvoda, Karásek, Neškrabal, Ondráček, Sklenář, Zich.
Přelom 19. a 20. století zaznamenává stará příjmení Fajmon (z Feimann), Houdek, Chládek, Kalvoda, Koutník, Krejčí, Lupoměch, Sedlák a Váša.
Objevuje se ale řada nových – Bervid, Cajzl, Fiala, Honek, Jílek, Karas, Kříž, Mičín, Sedlický, Starý, Svoboda, Sýkora, Šejnoha, Špička, Tomek, Trávníček či Veselý.
Tučně vyznačená příjmení najdeme ve vsi dodnes.
Pokračovat budeme obcemi Ostružno (HB), Nadějov (JI), Šašovice (TR) a Špinov (ZR).
Rody v obcích Vysočiny na mapě
Více informací o tvorbě rodokmenů na: www.familyresearch.cz
Autor: Blanka Lednická
