Studie MasterCard: Vysočina má čtvrtý nejvyšší nárůst mezd v ČR

Tentokrát se studie zaměřila na socioekonomický rozvoj ve všech čtrtnácti krajích a krajských městech.

Jeden z plošně největších krajů v České republice se vyznačuje nízkou hustotou zalidnění a rozdrobenou sídelní strukturou. Za významné faktory ovlivňující rozvoj kraje lze považovat tři důležité dopravní spoje, dálnici D1 a dvě mezinárodní silnice, které procházejí krajem a činí jej tak dopravně dostupnějším. Přírodní krásy, kulturní a historické památky pak umožňují rozvoj cestovního ruchu.
„Nárůst mezd byl vyhodnocen jako čtvrtý nejvyšší a stejnou příčku získala Vysočina v tabulce zaznamenávající vývoj počtu plátců DPH. Ovšem nedostatečná nabídka vzdělání v krajském městě se odráží na podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných. Relativně velké procento obyvatel se zde věnuje zemědělství, přestože pro jeho rozvoj nejsou v kraji ideální podmínky. Potenciál vykazuje domácí i zahraniční turistika, jejímuž rozvoji napomáhají tři památky zapsané na seznamu UNESCO. Vývoj mravnostních a násilných trestných činů na tisíc obyvatel zde vykazuje nejhorší výsledky v republice. Pokud se ovšem podíváme na absolutní čísla, zjistíme, že situace není zdaleka tak špatná. S hodnotou 0,76 (počet trestných činů na tisíc obyvatel) se Vysočina řadí mezi kraje s relativně malým výskytem kriminality. Podobně tomu je i s celkovou kriminalitou, která během let 2008 a 2012 stagnovala. Nedošlo zde tak sice k poklesu, nicméně absolutní hodnota se pohybuje hluboko pod průměrem republiky,“ uvedl Milan Damborský, zástupce ředitele Střediska regionálních a správních věd VŠE a odborný asistent Katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické, vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.
Kraj Vysočina vykazoval během sledovaného období třetí nejvyšší relativní nárůst počtu uchazečů na jedno pracovní místo. V žebříčku zabývajícím se podílem uchazečů evidovaných déle než rok na celkovém počtu uchazečů o práci se kraj umístil na osmém místě se stejnou hodnotou nárůstu (1,41) jako byla zaznamenána v Olomouckém kraji. S problémy v oblasti nezaměstnanosti zřejmě souvisí následný nárůst výše vyplaceného příspěvku na bydlení na jednoho obyvatele. Hodnota tohoto ukazatele se na Vysočině znásobila více než třikrát (3,17). V absolutních číslech se ale stále jedná o třetí nejnižší hodnotu v republice.

Na páté příčce se v celkové tabulce socioekonomického vývoje v krajských městech s hodnotou indexu 85,94 % umístila Jihlava. Míra nezaměstnanosti zde během sledovaného období rostla pouze mírně, nicméně nárůst podílu uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než rok (1,66) byl v Jihlavě vyhodnocen jako třetí nejvyšší mezi krajskými městy. Výborných výsledků dosáhlo město v ukazateli nárůstu obytné plochy dokončeného bytu, kde se Jihlava s hodnotou indexu 1,28 umístila na nejvyšší příčce. Ve sledovaném období ovšem došlo k významnému poklesu počtu stavebních ohlášení.
„K další modernizaci služeb a zvýšení pohodlí občanů by mohlo do budoucna přispět i využívání tzv. multifunkčních platebních karet. Ty v sobě spojují platební aplikaci s další – dnes nejčastěji dopravní – funkcí. Příkladem může být Bratislavská karta nebo podobná řešení ve Varšavě, Poznani či Gdaňsku. Multifunkční karty s platební a dopravní aplikací se brzy objeví i v České Republice. Vedle dopravy jsou ale i další oblasti, kde se takové řešení uplatní - např. vyplácení nejrůznějších dávek poskytovaných regionem, parkovné, aplikace propojené se zdravotnictvím atd.,“ říká Eva Kárníková, obchodní ředitelka pro rozvoj obchodů MasterCard Europe v České republice a Slovensku.

Index socioekonomického vývoje v letech 2008-2012 v jednotlivých krajích

Nadprůměrně se rozvíjející kraje
1. Ústecký kraj 94,29 %
2. Liberecký kraj 90,29 %
3. Moravskoslezský kraj 90,14 %
4. Karlovarský kraj 89,84 %
Průměrně se rozvíjející kraje
5. Pardubický kraj 88,37 %
6. Praha 87,38 %
7. Olomoucký kraj 87,36 %
8. Plzeňský kraj 87,19 %
9. Jihočeský kraj 86,52 %
10. Středočeský kraj 86,00 %
Podprůměrně se rozvíjející kraje
11. Jihomoravský kraj 85,99 %
12. Královéhradecký kraj 85,44 %
13. Kraj Vysočina 84,26 %
14. Zlínsky kraj 83,16 %

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012

Nadprůměrně se rozvíjející krajská města
1. Ostrava 93,01 %
2. Karlovy Vary 92,26 %
3. Brno 87,19 %
4. Ústí nad Labem 87,17 %
Průměrně se rozvíjející krajská města
5. Jihlava 85,94 %
6. Praha 85,17 %
7. České Budějovice 84,83 %
8. Liberec 84,51 %
9. Pardubice 84,12 %
Podprůměrně se rozvíjející krajská města
10. Zlín 83,45 %
11. Plzeň 82,91 %
12. Olomouc 81,15 %
13. Hradec Králové 78,35 %

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012

Více informací na www.centrarozvoje.cz

Autor: Lenka Bucilova