Z VYSOČINY ODCHÁZEJÍ LIDÉ KVŮLI NEDOSTATKU PRÁCE A NÍZKÝM MZDÁM

Výsledky vyplývají z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), data ukazují, že na Vysočině je poměrně nízká rozvodovost, vysoký věk obyvatel, nizký počet potratů, nejnižší počet cizinců.
„Na druhou stranu region opouštějí mladí lidé a Vysočina také dlouhodobě vykazuje nízkou úroveň mezd - ze čtrnácti krajů se pohybuje Vysočina na desáté pozici. Průměrná mzda za prvních devět měsíců letošního roku zde dosáhla 21 249 Kč, což je o 2 477 Kč pod celostátním průměrem,“ uvádí Jitka Číhalová z oddělení regionálních analýz a informačních služeb ČSÚ Jihlava.
Vysočina má rozlohu necelých 7 000 km² a v počtu obyvatel je na třetí příčce v republice. Pro Vysočinu je typická rozdrobená sídelní struktura s 704 obcemi, což je druhý nejvyšší počet v rámci krajů. Tři čtvrtiny z celkového počtu obcí jsou malé vesničky do pěti set obyvael. Měst je na Vysočině 34 a žije v nich necelých osm procent obyvatel. Česká republika má celkem dvanáct památek UNESCO, tři z nich jsou na Vysočině, což je nejvíce. Jedná se o městskou památkovou rezervaci Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a o židovskou čtvrť se hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. V letech 2005-2008 výrazně narůstal počet obyvatel kraje díky přistěhovalým a vyšší porodnosti. V roce 2008 se na Vysočině narodilo nejvíce dětí za posledních patnáct let - zhruba 5600 dětí. V posledních třech letech se počet obyvatel Vysočiny snižuje z důvodů migrace a nižší porodnosti. Vysočinu opouštějí mladí lidé ve věku 25-34 let, v roce 2010 byl zaznamenán migrační úbytek 701 mladých osob. Vysočinu vyhledávají lidé ve věku nad 61 let.
„Důvodem může být příznivé životní prostředí, malé vesničky, lesy, rybníky, prostě snaha prožít podzim života v klidném prostředí,“ říká Jitka Číhalová z Českého statistického úřadu. Nejvíce lidí opouští Třebíčsko.
Co se týče míry nezaměstnanosti, byl pro Vysočinu zlomový podzim a konec roku 2008, kdy nezaměstnanost prudce vyskočila a byla poprvé vyšší než celorepublikový průměr. Aktuálně činí 8,3 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v okrese Třebíč, kde je tento ukazatel o zhruba 2 % vyšší než průměr na Vysočině. „Je to způsobeno tím, že koncem 90. let minulého století byla na okrese Třebíč omezena nebo úplně zrušena řada průmyslových podniků. Například v roce 2000 došlo k uzavření továrny BOPO, která v té době měla kolem 5 000 zaměstnanců a byla druhým největším republikovým producentem bot a punčochového zboží,“ vysvětluje Jitka Číhalová. Naopak okres Pelhřimov má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, jedním z důvodů je i to, že zde žije méně lidí produktivního věku. Vysočina má nízkou průměrnou mzdu a rozdíly mezi příjmy mužů a žen jsou poměrně vysoké. U mužů na konci roce 2010 na Vysočině to bylo téměř 27 000 Kč, u žen nedosahovala mzda 20 000 Kč hrubého. „Oproti Praze se zde bavíme o rozdílu ve mzdě 8 000-10 000 korun,“ upozornila Číhová. Vysočina má druhý nejnižší starobní důchod v rámci krajů. U mužů i u žen jsou starobní důchody mižší než celorepublikový průměr. Nejvyšší důchody u mužů jsou na Žďársku, což je způsobeno tím, že tam poměrně vysoký počet z nich pracoval v uranových dolech, kde byly výrazně vyšší výdělky. Nejnižší důchody jsou na okrese Třebíč.