Ivčo, úvodem našeho povídání Ti gratuluji k získání rozhodcovských licencí a moje první otázka je, jestli bys nám mohla osvětlit, co vlastně ta písmenka znamenají.
Každé písmenko označuje jednu licenci. Rozhodčí mají pak rozdílná práva, ale i povinnosti. Dříve na sebe tyto licence navazovaly, přičemž C byla licence nejnižší, nejvyšší domácí pak byla licence A. Licenci C nyní potřebuje ten, kdo chce být rozhodčím u stolu během ligových soutěží (tzn. otáčet čísla na počítadle). Rozhodčí s licencí B může být vrchním rozhodčím v dlouhodobých soutěžích (krajské soutěže, ligy, extraliga) - je zodpovědný za zápis, popř. uděluje karty apod. Rozhodčí s licencí A může být rozhodčím u stolu na mistrovských soutěžích. A k licencím mezinárodním - rozhodčí s licencí NU může vykonávat činnost rozhodčího u stolu na mezinárodním turnaji, který se koná na našem území.
Existují ještě nějaké další druhy licencí? Ať na domácí scéně nebo na mezinárodní?
Ano, existují. Pro domácí soutěže je to licence K, která se uplatňuje v rámci kraje a týká se krajských soutěží. Dále jsou zde licence mezinárodní, např. NR je podobná licence jako NU, ale pro zahraniční mezinárodní turnaje. A pak zde máme licenci M, což je téměř nejvyšší mezinárodní licence. Pro její získání je nutná minimálně dvouletá praxe s licencí NU.
Dle mého průzkumu jsi momentálně asi nejmladší rozhodčí v České republice s licencí NU. Máš tušení, kolik takových rozhodčí s platnou licencí NU momentálně v ČR celkově je?
Podle šéfa rozhodčích, Tomáše Malíka, jsem pravděpodobně nejrychlejší rozhodčí. A... Aha... Asi i nejmladší (úsměv). Tipovala bych něco kolem 50 (pozn. autora – dle Registru STIS je to 61 rozhodčích).
Jak sis užila atmosféru Tvého prvního mezinárodního turnaje série World Tour v Olomouci? Komu jsi pískala svůj první mezinárodní zápas?
Turnaj jsem si užila moc. Měla jsem před ním pouze chabou zkušenost. Pískala jsem dvakrát na MČR, mladších a starších žáků, ale atmosféra mezinárodního turnaje je úplně jiná. Musím ale všem organizátorům a českým i zahraničním rozhodčím moc poděkovat za vřelé přivítání a přijetí do řad rozhodčích, se vším mi pomohli a poradili. Jak se říká, začátky jsou krušné, ale žádný učený z nebe nespadl… První zápas jsem pískala dívkám v kategorii do 21. Hrály proti sobě Indka Batra, na kterou jsem v průběhu turnaje ještě několikrát narazila, a Diaz z Porto Rica. A naopak můj poslední zápas bylo semifinále chlapců do 21 let. Na centrálním dvorci jsem spolu s Klárkou Vaculovičovou pískala budoucího vítěze 21tky i hlavní kategorie, Japonce Muramatsu.
Kde budeš jako rozhodčí v nadcházející sezóně působit?
Pro nadcházející sezónu jsem podepsala hostování s pražským klubem SF SKK El Niňo Praha. Vlastně už jsem pro ně dva zápasy odpískala.
Jak ses cítila při své premiéře na El Niňu?
Zpočátku nervózní. Znala jsem extraligu jako divačka, ale přijít jako rozhodčí je úplně něco jiného. Ráda bych ale poděkovala šéfovi klubu, panu Zbyňku Špačkovi, a dalším funkcionářům, Josefu Plachému ml. a Petru Kauckému, za podporu a pomoc. Druhý zápas jsem už ale brala automaticky, člověk si zvykne.
Máš nějaké vzory na poli rozhodčích ve stolním tenisu?
Ano, své idoly máme i my, rozhodčí. Já bych chtěla zmínit např. Petra Bohumského, jednoho z nejrespektovanějších světových rozhodčích, dále třeba Romana Kleckera, Klárku Vaculovičovou, Tomáše Malíka, Jaroslavu Tenglovou či Pavla Kafku, se kterým se znám dlouhá léta z Vysočiny.
Ale vraťme se na začátek. Začínala jsi se stolním tenisem v našem oddíle před šesti lety. Jak Tě vůbec napadl stolní tenis a proč jsi ukončila svojí hráčskou kariéru?
Stolní tenis jsem začala hrát na základní škole. Po otevření multifunkčního centra ve Světlé nad Sázavou jsem začala hrát závodně a to pravděpodobně hlavně díky Tobě. Po několika letech ale přišly zdravotní komplikace a následně i operace kotníku a já byla na velice striktní radu ortopedů nucena přestat na nějakou dobu úplně sportovat.
Co Tě vedlo k záměru stát se rozhodčí, potažmo rozhodčí s mezinárodní licencí?
Poté, co jsem se nemohla sportu věnovat aktivně a poté, co mi atmosféra stolního tenisu a lidé kolem začali chybět, jsem rozmýšlela další kroky. Rozhodčí? Trenér? Ty jsi mne na myšlenku rozhodčího navedl a nasměroval mne správným směrem. Rozhodčí už jsem a s tím trenérem... Kdo ví (smích).
Jaké máš plány do budoucna? Kam bys to chtěla mezi rozhodčími dotáhnout?
Tak jako má snad každý sportovec sen zúčastnit se olympijských her, i pro rozhodčí je to podle mého názoru meta číslo jedna. Budu ale trošku skromnější, byla bych ráda, kdybych se mohla zúčastnit například ME, což je více reálné. Doufejme.
Vím o Tobě, že nastupuješ do prvního ročníku Vysoké školy ekonomické v Praze. Jak vidíš souběh povinností školních a rozhodcovských?
Ano, přesně tak. 19. září nastupuji na VŠE na obor aplikovaná informatika. Pevně věřím, že se mi podaří zdárně studia a stolní tenis skloubit. Zároveň bych tímto chtěla poděkovat za podporu rodiny, hlavně mamky a prarodičů, která se mnou a mými aktivitami má svatou trpělivost.
Také mě zajímá Tvůj vztah ke kartám. Žlutá už byla?
Karty… (smích). Jako hráčka jsem nikdy žádnou nedostala. Chybělo ale málo, já osobně bych si ji teď zpětně bez milosti dala. Jako rozhodčí už jsem tu čest měla. Hned při své premiéře na El Niňu jsem ve dvou utkání dala dvě karty. Dobrá úspěšnost, co? A karta tedy padla už i na mezinárodní scéně, při World Tour v Olomouci.
Za co karty dáváš?
Hození pálky a dvakrát kopání do stolu. Zároveň ale chápu, že člověk nějak chce ventilovat emoce, proto se i nyní rozhodčí snaží posoudit "závažnost". Například rozlišit, zda se jedná o "dynamické položení pálky", za což se karta hráči neudělí, či "hození pálky", za což už žlutá je.
Máš už za tu krátkou dobu, co se mezi rozhodčími pohybuješ, nějakou perličku, kterou bys nám mohla prozradit?
Nevím, zda je to vyloženě perlička, ale pro mě je to zajímavé. V Olomouci jsem pískala čtyřhru, do které proti polské dvojici nastoupil český pár: Tomáš Tregler, se kterým se známe dlouhá léta z jeho působení na Vysočině, a Ondřej Bajger, se kterým se nyní pro změnu znám z pozice rozhodčí na El Niňu.
Ivčo, velmi Ti děkuji za zajímavý rozhovor. Nejen já, ale celý náš oddíl Ti přejeme, aby se Ti mezi rozhodčími dařilo a podařilo se Ti splnit si některý ze svých cílů a snů. Aby se Ti dařilo i ve škole a osobním životě a těším se, že se budeme u zelených stolů potkávat dál.
Martin Karel
