Lidé na Vysočině umí vyžít i s málem

0

finanční gramotnost, vysočina, peníze


Mít vysokou finanční gramotnost neznamená jen dobře rozumět penězům. Jedná se o soubor určitých vlastností, které člověku dovolují správně zacházet s příjmy v různých situacích. Takové hospodaření se neučí ve škole, každý na něj musí přijít sám. Jak si tedy kraj Vysočina stojí?

Spravovat své finance umí obyvatelé kraje Vysočina dobře, za celorepublikovým průměrem ale mírně zaostávají. Jsou na tom stejně jako lidé z Pardubického kraje, první se umístila Praha. Finanční gramotnost nejvíce ovlivňuje dosažené vzdělání, vysokoškoláci mají dvakrát lepší výsledky než lidé se základním vzděláním. Značný dopad má také výše rodinného příjmu. Obecně platí, že čím je rozpočet domácnosti vyšší, tím větší je dovednost správného hospodaření s penězi. Výzkum provedla v loňském roce společnost Millward Brown pro Českou spořitelnu.

„Finanční gramotnost je nejvyšší někde kolem věku třicet až padesát let, pak začíná znovu klesat, vysvětlujeme si to tím, že starší lidé nemají zájem o finance. Spoustu věcí také nechávají na svých dětech," objasňuje manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková. Dodává také, že muži i ženy umějí s penězi zácházet stejně.

Schopnost hospodařit s penězi ovlivňuje také rodinný stav a pracovní status. „Manželé a patrneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání," uvedla Korečková. Silné rodinné vazby lidem dodávají na pocitu, že se jim i s menším příjmem může dařit lépe.

 Průměrná mzda na Vysočině je téměř třiadvacet tisíc a šest set korun. Na tuto částku ale rozhodně nedosahuje každý. Vysočinští ve výzkumu vynikají tím, že umí vyjít i s poměrně malými finančními prostředky. Jsou schopni ušetřit více než patnáct procent svých příjmů, což je nad republikovým průměrem. Zároveň se také umí vyhýbat bankrotům.

„Všechny průzkumy ukazují, že klienti volají po finančním poradenství, protože se v oblasti financí neorientují, devadesát procent lidí nemá své peníze úplně pod kontrolou," popisuje situaci oblastní ředitelka České spořitelny Renata Vítková. Všichni ale považují za důvěryhodný zdroj informací především své blízké a banku.



Autor: Marie Majdičová Článek může obsahovat komerční sdělení.

Související

Komentáře

Máte názor? Komentujte článek...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Opište kontrolní kód

Jsem studentkou žurnalistiky a politologie. Baví mě sledovat dění kolem , které se snažím zprostředkovat dál.
 

Nejčtenější
Nejhodnocenější
Vysíláme živě.cz