„U vlků se můžeme s mnohasetkilometrovými přesuny setkat zejména u mladých samců, kteří hledají nové teritorium. To byl zřejmě i případ zvířete usmrceného na Vysočině. Zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější.
Osud vlka z D1 ilustruje jeden z problémů, s nímž se velcí savci potýkají v člověkem pozměněné krajině. Auta je usmrcují a zároveň silnice představují bariéry, které brání pohybu zvířat a způsobují fragmentaci populací. K rozvoji více ekologicky šetrných dopravních sítí v Karpatech by měl přispět projekt Transgreen, který od ledna tohoto roku probíhá v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a na Ukrajině,“ popisuje molekulární ekolog Pavel Hulva z Univerzity Karlovy, který vedl genetický výzkum usmrceného vlka. Vedle něho se na něm podílela také Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity a Vendula Woznicová z Ostravské univerzity.
„Genetické analýzy ověřily, že zvíře sražené na dálnici D1 je vlk. Srovnání s databází několika set zvířat z celé střední Evropy ukázalo, že jedinec pocházel z karpatské populace. DNA děděná po mateřské linii (mitochondriální DNA) nese variantu, která je nejčastější u vlků ze středního a západního Slovenska a polských Beskyd. Tato varianta se naopak vůbec nevyskytuje u takzvané středoevropské nížinné populace vlka, která obývá převážně západní Polsko a Německo a zahrnuje i české smečky v Podbezdězí a na Broumovsku. Příslušnost ke karpatské populaci ukazují i analýzy jaderné DNA,“ dodal Pavel Hulva.
„Zajímavé je, že velmi blízko inkriminovaného místa se vlk vyskytoval i na jaře roku 2016. Zvíře bylo zachyceno na fotopast a pak podle neověřených údajů místních obyvatel rovněž uhynulo po srážce s vozidlem. Podobné údaje naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců i jejich schopnost unikat lidské pozornosti. Na dálnicích a silnicích nehynou jen vlci, ale i rysi, losi, vydry a řada dalších druhů zvířat,“ doplnil Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy.
„Vlka, který přešel na Vysočinu až z Karpat, je velká škoda. Výskyt vlků na česko-slovenském pomezí je v posledních letech spíše sporadický a mrzí nás, že zvíře už nenajde partnera pro založení další smečky. Je potřeba šetrněji plánovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče,“ uzavřel Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí Duha.
Další hrozbou je pytláctví, případně i legální lov, který probíhá na Slovensku. Karpatská populace je lovem zatížená mnohem víc než celoročně hájená populace z nížin Polska a Německa, rozptyl vlků z Karpat je proto méně obvyklý.
