„Téma lovu je pro Jaroměřice nad Rokytnou významné. O založení Jaroměřic existuje pověst o úspěšném lovu přemyslovského knížete Jaromíra, který ulovil ve zdejších lesích mohutného jelena a na památku svého činu na stejném místě založil obec, která nese jeho jméno - Jaroměřice,“ vysvětluje autorka výstavy Jana Petrová ze správy Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou. „Pověst je zmiňována také v libretu první česky zpívané opery O původu Jaroměřic. Iniciátorem jejího vzniku byl hrabě Jan Adam z Questenberga, který kromě hudby a divadla miloval také lov. Na zámku choval smečku loveckých psů a kdykoli pobýval mimo Jaroměřice, nechával se informovat o tom, v jakém stavu se nacházejí jeho psí oblíbenci,“ dodává Jana Petrová.
Výstava svou tématikou volně navazuje na předchozí výstavy, které se věnovaly životnímu stylu šlechty a jejím volnočasovým aktivitám. Představí mimo jiné různé způsoby lovu a jejich pravidla, lovecké výpravy do exotických končin, spojení lovu s kuchyní, rozličné typy střelných zbraní, Šporkův Řád sv. Huberta a další témata související s touto ušlechtilou zábavou šlechty.
Mezi vystavenými exponáty zaujme pozornost lesnická uniforma lesmistra Vojtěcha Dyka, který většinu svého profesního života strávil v Hořovicích u knížat z Hanau-Schaumburg a o své službě v letech 1882–1896 sepsal paměti. Vystavena je i fotografie lesmistra Dyka ve zmiňované uniformě. Návštěvníky osloví i etnografické předměty a trofeje exotické zvěře, které si ze svého afrického safari přivezl hrabě Rudolf Salm z nedalekých Moravských Budějovic. Nechybí ani transportní bedna, v níž ve 30. letech 20. století kníže Adolf Schwarzenberg zasílal z Keni na zámek Hluboká po moři zbraně a trofeje.
„Zajímavé jsou např. plány na stavbu střelnice v nedaleké Náměšti nad Oslavou, postavené po vzoru střelnice v Monaku, kam pozval čtrnáct dní před sarajevským atentátem Jindřich Haugwitz arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este střílet holuby. Jeho návštěvu dokládají střelecké lístky, seznam pozvaných hostů, odpověď Františkova hofmistra potvrzující arcivévodovo přijetí pozvání a také osobní telegram arcivévodovy manželky Žofie adresovaný Františkem Ferdinand d´Este z Konopiště přímo do Náměšti,“ popisuje další unikát Lucie Bláhová, spoluautorka výstavy.
Výstava je umístěna do prostor přízemí zámku a zahrnuje také zámeckou kuchyni. Plné vstupné s průvodcovským výkladem je 80 Kč, snížené 60 Kč. Pro nejmenší návštěvníky jsou připraveny dětské prohlídky. Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 4. května od 15.30. Výstava potrvá do konce října 2018.
Zámek v Jaroměřicích na Rokytnou
Zámek v Jaroměřicích patří k nejmohutnějším barokním areálům u nás i v Evropě. Do dnešní podoby byl přebudován rodem Questenberků v letech 1700–1737. Autorem projektu byl významný rakouský architekt Jakob Prandtauer. Ze zámeckých interiérů si zaslouží pozornost zejména sál předků s alegorickou freskou z roku 1731, taneční sál s původní výmalbou z 2. čtvrtiny 18. století či dochované římské lázně a salla terrena v přízemí. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678–1752)
