Jaroslav Miklík je člen představenstva Okresní hospodářské komory (OHK) Žďár nad Sázavou a Krajské hospodářské komory (KHK) Jihlava.
Má hospodářská komora šanci ovlivňovat výběr studijních nebo učebních oborů v regionu?
Ani OHK Žďár nad Sázavou, ani KHK Vysočina nemá šanci ovlivňovat výběr učebních a studijních oborů v našem regionu, protože tato "školství" řídí Krajský úřad Vysočina podle metodiky a hlavně Zásad vlády pro školství Ministerstva školství České republiky.
V čem vidíte problém českého středního odborného školství?
Problém je v tom, že naprosto nevhodnými, neodpovědnými a politicky neodůvodněnými metodami všichni ministři školství České republiky směrovali a stále směrují děti (i jejich rodiče) vycházející ze základních škol ke studiu na středních školách s následnou snahou absolventů se dostat a hlavně ukončit jakoukoliv vysokou školu. A od rodičů tato cesta byla doporučena se slovy "studuj, abys ses měl lépe než my". Proto nejen střední školy humanitního typu a gymnázia, ale i střední školy technického typu, mnohdy až devadesát procent maturantů vysílají na studia na vysokých školách. Ale přece střední školy technického směru měly pro společnost ono procento dávat jako vystudované středně technické pracovníky do průmyslu, služeb a podobně. A jen ti nejlepší maturanti ze středních škol technického typu měli jít studovat na vysoké školy. V současné době, trvá to ale už více než deset let, mnohá učiliště, jež měla vychovávat především manuálně zručnou mládež k výkonu dělnických profesí, jednak nemají plný počet možných adeptů na dělnické profese, ale tato učiliště se přeměnila na střední školy technické. A opět plodí maturanty, které posílají studovat na vysoké školy bez vysoce kvalitní přípravy.
Vyvíjí hospodářská komora nejenom na Žďársku, ale i na Vysočině či v celé republice nějaké aktivity, aby došlo ke změnám?
Naše žďárská OHK a ostatní OHK v našem kraji již více než pět let soustavně sledují stav na trhu práce a stále víc a víc zjišťujeme, že nejen na Vysočině, ale v celé České republice tvoří nezařazení absolventi odborných učilišť, středních škol a už také absolventi některých typů vysokých škol velký počet uchazečů o práci, protože o jejich vystudovanou a draze placenou odbornost není zájem na trhu práce. OHK Žďár provedla už dvakrát průzkum mezi zaměstnavateli s cílem zjistit jejich požadavky na profese, výsledky byly v podstatě stejné jako na jiných okresech a závěry z těchto průzkumů byly předány na odbor školství Krajského úřadu Vysočina a nic se neděje. Stav zůstává nezměněn. A to nám ještě hrozí razantní snižování počtů budoucích učňů, studentů středních škol a následně i vysokoškoláků vzhledem k demografickému vývoji
národa.
Kontrolují středoškolská zařízení uplatnění svých absolventů na trhu práce?
Naše školská zařízení se bez průzkumu trhu práce mnohdy holedbají tím, že otevírají nové učební či studijní obory, aniž by absolventům zaručili po absolvování učebního oboru či studia možnost uplatnění na trhu práce. Nyní vyslovím kacířský výrok: není střední odborné učiliště, či střední škola, která by po odchodu učně nebo maturanta zjišťovala, jak se on uplatnil na trhu práce, aby mohli upravit své osnovy a zvýšit u absolventů možnost uplatnění se na trhu práce. Nemají na to čas, neboť statutární zástupci těchto škol se plně věnují tomu, aby v září opět měli plné lavice nových učňů, žáků či studentů, neboť jen díky plným lavicím mají opět šanci získat peníze na provoz školského zařízení a tím další rok na život – bez ohledu na výsledky. Pokud některý ředitel učiliště či střední nebo vysoké školy nebude se mnou souhlasit, nemusí, ale přísloví říká, že potrefená husa vždy kejhá, a to je v
našich zeměpisných šířkách a délkách pravdivé.
Autor: Lucie Pátková
Lucie Pátková
