Na Vysočině ocení dobrovolníky, hledají dobrovolníky-muže

Pokud znáte někoho, kdo dobrovolně věnuje svůj čas a energii prospěšné činnosti, můžete ho nominovat prostřednictvím nominačního formuláře.
Dobrovolník. Je velmi zajímavé, že slovo dobrovolník se nejčastěji používá právě v mužském tvaru. Když se ale podíváme do statistik, zjistíme, že ve skutečnosti se za tímto pojmem skrývá více než 80 % žen, tedy dobrovolnic. Pod naším dobrovolnickým centrem v současné době vykonává dlouhodobou dobrovolnickou činnost šest dobrovolníků mužů. Proč se v této oblasti angažují spíše ženy? Jak muže k dobrovolnictví motivovat? Odpovědi hledáme jen těžko. Pro inspiraci jsme se zeptali našich mužských dobrovolníků, jak dobrovolnictví vnímají, jak se o něm dozvěděli a co je k pomoci druhým motivuje.

Z jednotlivých rozhovorů je patrné, že o možnosti dobrovolnictví se každý dozvěděl úplně jinak. Dobrovolník Aleš říká: „Kde jsem o dobrovolnictví slyšel poprvé, už ani nevím – je to pěkně dlouho. Vzpomínám si, že jsem si nejspíš všimnul letáčku u lékařky.“ Dobrovolníka Martina přivedla k myšlence dobrovolnictví kamarádka.
Také činnosti, kterým se dobrovolníci věnují, jsou různorodé. Dobrovolník Zdeněk pomáhá při propagaci centra Fokusu, Aleš dochází do Denního stacionáře v Chotěboři, Pavel do domovů pro seniory v Havlíčkově Brodě a Vítek organizuje počítačový kroužek pro duševně nemocné. Neméně zajímavá je i dobrovolnická cesta Martina. „V roce 2008 jsem začal docházet do klubu Klíček v Pelhřimově, kde se už šestým rokem věnuji dětem s mentálním a kombinovaným postižením. Když jsem se přestěhoval do Brodu, zaujala mě nabídka dobrovolnictví v knihovně.“ Mimo to se ještě zapojil do dobrovolnické činnosti v Domově pro seniory v Humpolci, kde pomáhal například s realizací Tvůrčího klubu pro klienty domova.
Dobrovolníků mužů sice nemáme mnoho, ale zato většina z nich patří mezi dlouhodobé. Například Pavel bude příští rok slavit desetileté výročí spolupráce s Dobrovolnickým centrem Fokusu a Aleš pomáhá už pátým rokem a co je jejich motivací? Aleš: „Radost v očích těch, pro které to dělám…“
Pavel: „Rád věnuji svůj čas někomu jinému, nechci ho mít jen pro sebe, když vím, že tím mohu někomu pomoci.“
Ladislav: „Mně uteče čas a ostatní z toho mají užitek.“ Zdeněk: „Když člověk někomu pomáhá, pak má teprve pocit, že žije život naplno.“
Martin: „Radost z radosti jiných, poznávání něčeho nového.“ Také přijímající organizace a jejich zaměstnanci hodnotí činnost dobrovolníků velmi pozitivně. Nejen v zařízeních, pro které je typický ženský pracovní kolektiv, jsou nápady a názory mužských dobrovolníků vřele vítány. „Dobrovolnictví není o tom, že plníte nějaké úkoly, ale především o tom, že realizujete vlastní nápady a děláte to, co vás baví.“ Děkujeme všem dobrovolníkům, za to, že chápou pomáhání jako běžnou součást života a přejeme jim mnoho dalších dobrovolnických let. A jak vzkázal Martin: „Zkuste být dobrovolníkem, třeba vás to chytne tak, jako mě.“

Úvodní foto: Dobrovolník Pavel s klientkami v domově pro seniory

Další informace na text odkazuwww.fokusvysocina.cz.

Autor: Iveta Krčálová