Na sto padesát lidí zcela zaplnilo kongresový sál krajského úřadu v Jihlavě. Zájemci z řad veřejnosti si vyslechli devět čtvrthodinových přednášek a mohli sledovat i ukázky práce záchranářů, kteří předváděli praktickou ukázku resuscitace.
Přednášky abídly například témata akutního srdečního infarktu, léčby vysokého krevního tlaku, poruch srdečního rytmu, akutní plicní embolie nebo chlopenní vady. Návštěvníci se mohli dozvědět i podrobnosti z fungování kardiologie jihlavské nemocnice. O tom, co dělat a nedělat, pokud někoho v naší blízkosti postihne akutní srdeční infarkt hovořil jihlavský kardiolog Petr Šimek.
Jaké má akutní infarkt příznaky?
Srdeční infarkt je závažný problém. Roční výskyt infarktů je asi 600 na jeden milion obyvatel. To znamená, že region Jihlavska má 300 akutních infarktů ročně. Typickým příznakem infarktu je tísnivá, svíravá bolest na hrudi za hrudní kostí. Často někam vystřeluje. Do rukou, dolní čelisti, předloktí. Často bývá provázena dalšími příznaky, jako je dušnost, pocity strachu ze smrti, úzkost, pocení, zvracení, pocity bušení srdce. Bohužel prvním příznakem infarktu může být selhání životních funkcí a porucha vědomí.
Co v takové situaci dělat?
Určitě okamžitě volat záchrannou službu na tísňovou linku 155. Záchranná služba vyšle posádku, která je plně vybavená léky a přístroji na kontrolu komplikací infarktu. Druhým důvodem je skutečnost, že dispečerky záchranné služby jsou poučeny ve vedení tzv. telefonicky asistované kardiopulmonální resuscitace. Sestra vás jednoznačně povede: "Dýchá? Nedýchá? Zvrací? Nezvrací? Sedí? Leží? Udělejte to a to." Nejsou vzácné případy, kdy k nám přijede pacient v docela slušném stavu po předchozí laické resuscitaci a následné resuscitaci záchrannou službou. Nejhorší je nedělat nic. Snažte se pacienta zklidnit, uložit ho, nebo posadit. Eventuelně je možné podat acylpyrin jaké lék první pomoci, pokud na něj pacient není alergický. Dohlížet na pacienta, než přijede záchranná služba.
Co následuje, když záchranka dorazí?
Pacienta si převezme, zajistí životní funkce, natočí dvanáctisvodové EKG, napíchne žílu, pacient dostane lék na bolest. Záchranka posílá křivku telemetricky k nám jako datovou zprávu. Nám se na JIP rozbliká počítač a začne na nás zvonit, že nám příchází křivka. To trvá necelé dvě minuty. Záchranná služba okamžitě volá a domlouváme se, jestli na té křivce něco je, nebo ne. Pokud tam není typický obraz, tak je důležitá komunikace s posádkou, co nám ještě o pacientovi řekne. Pokud má pacient obraz akutního infarktu, doráží k nám. Už v sanitě dostává první medikaci, na které se s posádkou záchranky domlouváme. Jsou i posádky, které jezdí bez lékaře, se záchranářem. Myslím, že záchranáři jsou dobře erudovaný a velmi schopní. V případě akutního infarktu se dovolává druhá posádka s lékařem.
Co se s pacientem děje v nemocnici?
Pacient putuje na kardiocentrum, přijat je na koronární jednotku, příjem musí trvat minimální dobu. Na příjmu dostane pacient případně další medikaci, dělají se základní odběry krve, stabilizují životní funkce a transportuje se na katetrizační sál na definitivní ošetření. Samotný příjem se časově pohybuje do deseti minut. Následuje podrobné vyšetření na sále, vyšetření cív na srdci. Nekoplikovaná angioplastika trvá 20-30 minut, ale může to být i dvě hodiny. Pak se vrací k nám na koronární jednotku, kde strává 24 až 48 hodin. Potom přechází na standardní lůžko. Nekoplikovaný infarkt, podle toho jaké je lokalizace, vyžaduje hospitalizaci do šesti dnů. Problém je, pokud přichází komplikace. Poruchy rytmu, selhání srdce atd. Pak to může probíhat úplně jinak. Jsou pacienti, kteří v průběhu vyšetření mají dramatický nález na koronárních tepnách a jsou relativně stabilní, pak je urgentně překládáme na bypass na operaci na kardiochirurgii buď do Českých Budějovi, nebo do Brna.
Může mít akutní srdeční infarkt atypické příznaky?
Může. Je to dost záludné. Ale naprostá většina pacientů má typickou bolest na prsou, tísnivý pocit na hrudi a k tomu tíhu a brnění rukou. Charakteristické je, že to bývá předloktí.
Jaké věkové skupiny se infarkt týká?
Špatná zpráva, už všech. Dříve to byli pacienti převážně staršího věku, to se změnilo. Domnívám se, že problém bude pravděpodobně ve stresu. Dnes vidíme běžně ročníky 1973, 1974, co jsou obvykle muži do čtyřiceti let. Akutní srdeční infarkt se objevuje častěji u mužů v mladším věku, u žen pak ve starším věku. Jako raritní případ jsme měli pacienta devatenáctiletého, ale tam byla příčina vrozená odchylka srdeční cévy, Aneurysma (výduť) na srdeční tepně. Šlo o vrozenou anomálii, o které nevěděl. Typický infarkt se objevuje od třiceti let výš.
Můžete krátce k prevenci infarktu?
Je jasná. Za prvé nekouřit. Ve chvíli, kdy si zapálíte cigaretu, začnou se shlukovat krevní destičky a děláte všechno proto, aby došlo ke vzniku krevní sraženiny. Navíc volné radikály z cigaret mění k horšímu cholesterol. Nevadí nám nikotin. Pak nerozčilovat se, více se hýbat. Některými rodinami se tyto choroby vlečou jako stříbrná nit. Je zásadní chyba, pokud oba rodiče mají srdeční infarkt, aby čtyřicetiletý muž neměl vyšetřený cholesterol.
Dělají lidé v situaci, kdy jejich blízkého postihne infarkt nějaké zásadní chyby?
Největší chyba je, že se volá pozdě. Slušní lidé se bojí zavolat záchranku, že to budou platit. Základ je volat 155 a nevymýšlet žádné nesmysly, pacienta posadit, nebo položit, rozepnout mu košili aby měl přístup čerstvého vzduchu. Hlavně nevymýšlet nějaké transporty a volat záchranku a poslouchat dispečerku, která jim řekne, co mají dělat.
Foto: Eva Vorálková
Autor: Eva Vorálková
Eva Vorálková
