V okolí bývalých vojenských prostor v Bílku bylo před mobilizací 1938 vybudováno několik pěchotních bunkrů, které měly pomáhat při obraně tamějších muničních skladů.
Prostory bývalých kasáren v Bílku byly armádou využívány už v průběhu takzvané první republiky. Na začátku třicátých let pak vojenské špičky rozhodly, že v tamním areálu vyrostou také rozsáhlé muniční sklady. Jejich stavba byla zahájena už v roce 1932. Po jejich dokončení o pět let později však byly tyto nové prostory řadu měsíců využívány pouze jako zásobárny hospodářských produktů.
Prvorepubliková armáda sklady zbraněmi a municí zaplnila teprve v první polovině roku 1938, kdy začínalo být stále jasnější, že konfrontace mezi Československem a nacistickým Německem je nevyhnutelná. Protože zásoby v Bílku byly pro případnou válku velice důležité, bylo v okolí tamějšího vojenského prostoru vybudováno několik pěchotních bunkrů, které jsou typické spíše pro pohraniční oblasti naší republiky a ve vnitrozemí se až na okolí Prahy vyskytují jen velice výjimečně.
Tyto bunkry však nebyly vojensky nikdy využity. Poté, co Československo přistoupilo na podmínky Mnichovské dohody, byly totiž vojenské zásoby v Bílku postupně omezeny zpět na mírové hodnoty a po německé okupaci v březnu 1939 pak byly sklady obsazeny a využívány nacistickými vojáky. Po druhé světové válce se pro obranné objekty už nikdy žádné praktické využití nenašlo.
V současné době už není možné dohledat, kolik bunkrů mělo v okolí Bílku přesně vyrůst. Do dnešních dní se však dochovalo šest více či méně zachovalých objektů.
Nejpříznivěji turisticky dostupný je pak bunkr, který se nachází asi sto metrů za Bílkem. Nejlepší přístup k němu je po červené turistické značce, která vede z Chotěboře do Sobíňova. Obranný objekt je umístěn asi třicet metrů od značené cesty směrem k bývalému vojenskému prostoru.
Autor: Jiří Svatoš