Rozmanité lesy na Jihlavsku: Vítězná strategie proti kůrovci

Jen třicet procent stromů smrky na Jihlavsku - obnova lesů po kůrovci

Destruktivní kalamita kůrovce na Jihlavsku se podařilo utlumit a lesy se začínají pomalu vzpamatovávat. Správa městských lesů (SML) v reakci na změny klíčových podmínek nyní vysazuje porosty tak, aby jen třicet procent z nových porostů tvořovaly smrky. Zbytek tvoří převážně listnaté dřeviny, čímž se posiluje druhová pestrost a odolnost vůči podobným škůdcům.

Nový manažer po 34 letech ve vedení SML byl zvolen z osmi uchazečů. Ontolčík nahradil Kodeta, který se rozhodl odejít do důchodu. Symbolické předání funkce proběhlo v lese nedaleko Stonařova v části Otín, která v rámci SML slouží jako modelový porost pro uplatňování přírodně orientovaného hospodaření a pěstování druhově bohatého lesa.

Podle Kodeta odchází do důchodu s pocitem, že aktuální stav kůrovcové problematiky byl pro něj profesionálním prfragmentem a že nastal čas odchodu. „Na rozlučku jsem si vzal svůj nový klobouk,“ uvedl s nadsázkou.

Správa městských lesů hospodaří na výměře 3 800 hektarů lesů na Jihlavsku, jejichž majetek leží na 35 obcích. Kromě nestátních a šlechtických majetků Kastíl rodů Kinský a Podstatzký patří k významným vlastníkům zdejších lesů.

Hospodářská situace před a během kalamity byla velmi náročná. Kůrovcová kalamita v letech 2017–2022 zasáhla SML drtivě a v roce 2019 dosáhla vrcholu, kdy se těžila nad rámec běžného plánu až pětinásobná roční produkce. Tehdy šlo o dřevo zejména z napadených stromů. Relativní propad financí byl výrazný, a i když stát slíbil pomoc, peníze nepřicházely rychle; provoz SML čelil nutnosti čerpat kontokorentní úvěry, aby zvládl existenční situaci.

V roce 2022 SML vytěžila až 250 tisíc kubíků převážně kůrovcového dřeva. Dnes se z větší části soustředí na pěstební práce a obnovu lesních porostů, protože dřevo z kůrovce tvoří jen zlomkové množství z aktuální těžby. Ontolčík uvedl, že obnovu jejich lesů výrazně zefektivnily i podmínky, kdy kůrovec se podařilo utlumit a současná těžba z kůrovce tvoří méně než deset procent běžné aktivity.

Podněty k budoucnosti lesů ukazují, že přírodní obnovu v některých částech porostů lze podpořit, ale zcela nahradit smrky budou moci až následující generace. Podle Kodeta je současná situace důkazem, že okolní státní lesy reagovaly na výzvy kůrovce pomaleji, což vedlo k šíření problému i do městských lesů. Důležitým faktorem bylo také množství dřeva uskladněného v okolí, které podle jeho názoru uvolňovalo cesty šíření.

Co se týká strategie do budoucna, Ontolčík uvedl, že do zalesňování zbývá asi 260 hektarů, z nichž část porostů se obnoví přirozenou obnovou. Důraz se klade na druhově různorodý a odolný porost, který by měl být lépe připraven čelit budoucím klimatickým výkyvům a případným novým škůdcům.

Otázka laické veřejnosti zní, zda bude smrk suchozřídka chybět na trhu se dřevem, když se dnes sází výrazně menší podíl smrků oproti době před kůrovcem. Kodet k tomu dodává, že budoucnost zůstává nejistá: „Nikdo dnes neví, jaké sortimenty dřeva budou potřebné za 60 let, a zda se bude ve stavebnictví opět používat tradiční smrkové dřevo, či zda do popředí půjde drcené či kusové dřevo.“