SERIÁL: Hledáme předky na Vysočině - Státní oblastní archiv v Zámrsku. Rody ve Špinově

Státní oblastní archiv v Zámrsku

V současnosti je archiv v Zámrsku, který bude zajímat především obyvatele Havlíčkobrodska, tím archivem, který má na internetu zveřejněný nejmenší počet matrik. Je to dáno zdržením po tragickém úmrtí vedoucího digitalizačního projektu – doufáme ale, že se práce na digitalizaci letos opět rozjedou a archiv v brzké době zveřejní další matriční knihy.
Každopádně je v současnosti badatelům na internetu k dispozici zhruba polovina matrik, uložených v zámrském archivu. Bohužel okres Havlíčkův Brod, který naše čtenáře bude zajímat zřejmě nejvíce, má zveřejněno jen několik málo farností z počátku abecedy (Čachotín, Česká Bělá, Číhošť) a také matriky nekatolických církví. Zbývající část matrik přijde na řadu až příští rok nebo v roce 2015.
Archiv v Zámrsku při digitalizaci archivních materiálů spolupracuje s Církví Ježíše Krista svatých posledních dní, tedy s mormony. Zpočátku probíhala digitalizace podle abecedy (proto jsou k dispozici výše uvedené tři farnosti), po dokončení písmene Č ale archiv od tohoto systému ustoupil a začal matriky skenovat po jednotlivých okresech. Nejdříve byly zdigitalizovány okresy na východě oblasti (Svitavy, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou), pak pokračovalo focení matrik směrem na sever k okresům Náchod a Trutnov, následovat budou okresy na západ a pak teprve jižní část (Havlíčkův Brod, Chrudim). Digitalizace by měla být dokončena v roce 2015.
Archiv v Zámrsku zvolil naprosto jiný systém než ostatní archivy. Místo prohlížení matrik na internetu si uživatel (není potřeba žádná registrace) stáhne celou matriku na svůj disk v počítači v podobě balíčku souborů a po rozbalení může jednotlivé nafocené stránky prohlížet. Tento systém má své výhody i nevýhody.
Mezi výhody patří skutečnost, že připojení k internetu badatel potřebuje jen pro první stažení matriky, nikoli pro každé listování v ní. Může si tak jednou staženou matriku prohlížet i na místech, kde není k dispozici internetové připojení (např. na chalupě). Dále je listování matrikou podstatně rychlejší než v případě, že musíme vždy čekat na načtení stránky se snímkem z matriky.
Nevýhodou naopak je, že z řady matrik potřebujeme jen jeden nebo dva záznamy – a i v případě rozsáhlých matrik v tomto případě musíme matriku stáhnout celou, což může trvat poměrně dlouho. Poté dohledáme onen jeden záznam a musíme stáhnout další matriku, abychom našli další informace. I přes nevýhody ale patří zámrský systém mezi ty uživatelsky příjemnější.

Rody ve Špinově

Špinov, německy zvaný Spinhof, je dnes součástí Nížkova, ke kterému odnepaměti patřil také duchovní správou. Ves byla, stejně jako řada dalších na Vysočině, založena za velké kolonizace a v minulosti patřila k polenskému panství. Vždy se jednalo o poměrně malou ves, která měla maximálně 140 obyvatel (v roce 1880), jednu dobu zde byl jen panský dvůr, jehož název (původně zněl Spindelhof) nese obec dodnes.
V nejstarší nížkovské matrice, která začíná rokem 1651, se ve Špinově uvádějí příjmí Dočekal, Jaroš, Pastejř, Pospíchal, Půža, Sluha, Sobotka, Smejkal, a také jeden muž bez příjmí – Daniel.
O padesát let později znovu v matrice najdeme jména Jaroš, Pastýř, Pospíchal a Půža. Nově jsou zastoupena příjmí Novotný, Podruh a muž s křestním jménem Vavřinec bez uvedení příjmí.
Mezi lety 1750 a 1757 najdeme v záznamech pokřtěných nížkovské farnosti stará příjmí Dočekal, Jaroš, Novotný, Půža. Nově pak zaznamenáváme jména Kašpárek, Kužel, Mašek, Musil, Pojman a Škařoupaka.
Na počátku 19. století pak matrika uvádí starší příjmení Jaroš, Pospíchal a Smejkal. Najdeme zde také řadu nových přírůstků – Němec, Pavlíček, Peřina, Štohanzl nebo Wasserbauer.
Konec 19. století, léta 1890-1900, pak z předchozích 250 let opakuje příjmení Dočekal, Jaroš, Němec, Pavlíček, Půža, Smejkal a Štohanzl. Oproti předchozím obdobím jsou zde nově příjmení Časar, Čejka, Endrs, Hübelbauer, Chvátal, Králíček, Laštovička, Růžička, Staněk a Šorf. Tučně vyznačená příjmení se ve vsi vyskytují i v současnosti.
Další obce, jejichž rody se budeme zabývat, jsou Olešná (HB), Radkov (JI), Černov (PE) a Valdíkov (TR).

Rody v obcích Vysočiny na mapě

Více informací o tvorbě rodokmenů na: www.familyresearch.cz

Autor: Blanka Lednická