Crew/ní obraz je výběrová sestava prací pěti autorů, jejichž kořeny tkví v domácí graffiti scéně. Jejich cesty a způsoby vyjadřování se různí, ale navzájem je spojují originalita, komunitní respekt a především skutečnost, že se jim podařilo překročit hranice mezi ulicí a galerijním provozem. Těžiště projektu tvoří malba, v expozici se ale objeví také práce na papíře nebo objekty. Výběr je koncipován tak, aby každý z nich svou tvorbou zastupoval vyhraněnou polohu, která se u dalších nebude opakovat, ať už se soustředí na písmo, geometrickou abstrakci či cartoons. Název výstavy představuje jazykovou hříčku kombinující komunitní označení pro skupinu writerů, kteří spolu pracují - tedy crew, a obecně rozšířený lékařský termín. Krevní obraz je celkové vyšetření krve, které zjišťuje poměry jejích jednotlivých složek. Stejně tak se expozice skládá ze souboru vzájemně oddělených autorských prezentací, ale dohromady představuje alespoň dílčí „obraz“ toho, jakým způsobem se může graffiti projektovat do současného umění.
Michal Škapa / Tron je členem vlivných DSK a CAP crew a jeden z lídrů celé scény. Jeho záběr je široký a sahá od velkých pieců, realizací v architektuře, přes grafický design až po experimenty na poli fashion kultury. Jakkoli se nechává inspirovat i světem komiksu, jeho zřejmě nejsilnější malířskou polohu tvoří dynamické strukturální kompozice, které vycházejí z písma jako abstraktního znaku a provokují energií rukopisu i kryptograficky šifrovaným obsahem.
Julius Reichel / JR.b/1492 je individualista, který má za sebou studia na UMPRUM i bezpočet pomalovaných nákladních vlaků. Věnuje se výrazné, neustále proměnlivé expresivní malbě, jejímž pojetím často balancuje na hraně objektu a obrazu. Nekompromisní plátna staví především na defragmentaci, vrstvách a kódech, a jeho ex¬trémně svobodné nakládání s obrazem je výjimečné.
Ondřej Vyhnánek / X-Dog prošel pověstnou IIG crew. Vždycky tíhnul spíš k výtvarnější formě projevu než writerské agresi. Ve svých ironizujících obrazech s nádechem naivismu, které čerpají z prostředí cartoons, se vrací především k nostalgii dospívání. Mystifikuje, intuitivně skládá absurdní kompozice a ve své lehce podvratné práci se nevyhýbá ani ikonickým postavám, ať je to Jaromír Jágr nebo Ferda Mravenec.
Jakub Uksa / Obic byl členem ambiciózní GNK crew, která se snažila o univer¬zální působení, tj. ve všech „graffiti disciplínách“ chtěla držet krok s těmi nejlepšími. Sám se nikdy moc neohlížel na zahraniční vzory. Snažil se naopak hledat vlastní výraz na základě postupné redukce na linku a podstatu tvaru. Touto cestou se dostal až ke geometrické abstrakci, která je pro něj typická dodnes.
Pavel Šebek / Uruk preferuje svobodu, sílu a energii konkrétního místa. Je členem trainwri-tingové crew KISS. Snaží se prožívat město jinak, svými zásahy ho dotvářet a stimulovat. Jeho projekt Les Adventures je zaměřený hlavně na malování ve stokách a kanálech, NEU LANDSCHAFT naopak na postindustriální krajinné intervence. Má rád tratě, novou divočinu periférií a dalších krysích míst. Jeho graficky založený projev už spíš než z písma čerpá z těchto výprav a nese s sebou osobitý progres.
Vernisáž začíná v 17.00.
Igloo 7: Není slyšet
V roce 1969 zaznamenal Alvin Lucier nahrávku s názvem I Am Sitting in a Room. V ní zachytil svůj hlas přenášený do místnosti. Jeho záznam následně přehrál a opět zachytil na magnetický pás. Tento postup opakoval dvaatřicetkrát, dokud se jeho hlas nerozpadl v rezonancích prostoru. Skupina tento postup zopakovala, avšak do nahrávky nezasahovala vlastní zvukovou intervencí. Dílo je tak záznamem rezonancí prázdného prostoru. Snahou nebylo demonstrovat akustické limity prostoru ani poukázat na fyzikální aspekty vytrácejících se frekvencí. Předvádí, jak se v prostoru ztrácí výpověď jedince, jeho osobní historie a paměť. Dílo reaguje na odezvu prostoru jako takovou. Záznam rezonance prázdného prostoru odkazuje k aktu ignorance, přehlížení. Zvuková stopa je doprovázená fragmenty textu. Obraz je něčím, co stojí v pozadí a nevyžaduje hlubší pozornost. Výpověď zaniká v hluku prázdna.
Umělecký kolektiv Skupina se zajímá o jevy v naší kultuře, které jsou vnímatelné a vyjádřitelné zvukem. K jevům, které se vyskytují ve zvukové dimenzi anebo jsou do této dimenze převoditelné, Skupina přistupuje jako k objektům, skrze poslech, zvukovou tvorbu, sociologickou imaginaci, záznam, reinterpretaci, intervenci, oral a aural history a akustickou ekologii. Procesem materializace a dematerializace původních sdělení se pokouší - v abstraktní i hmatatelné rovině - hledat a dekonstruovat hranice možných proměn zkoumaných jevů v námi prožívané realitě.
Výstava navazuje na rezidenční pobyt Skupiny v prostoru KRA - Kravín Rural Arts.
Vernisáž začíná v 17.00.
Tomáš Hodboď | Řekl bych, že to neřeknu
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / Galerie Alternativa hostí v 18.00 vernisáž výstavy Tomáše Hodbodě nazvanou Řekl bych, že to neřeknu.
