Lékařskou pohotovost nechce Ministerstvo ČR podle vyjádření vedení Kraje Vysočina platit, pro obyvatele se ale nic nemění. Kraj vezme dočasně náklady na svá bedra.
Lékařská pohotovost v Kraji Vysočina přijde na celkem dvacet milionů ročně, ohledání zemřelých mimo zdravotnická zařízení se pohybuje kolem jednoho milionu korun ročně. Do 31. března letošního roku zajišťoval a financoval lékařskou pohotovostní službu prostřednictvím krajských nemocnic Kraj Vysočina. Ohledání zemřelých prováděla Zdravotnická záchranná služba. Od 1. dubna nový zákon o zdravotních službách uložil zajištění těchto činnosti kraji v přenesené působnosti. Problémem je, že ministerstvo zdravotnictví nechce bývalou Lékařskou službu první pomoci (LSPP), nyní Lékařskou pohotovostní službu (LPS) financovat, na přenesenou působnost by podle vyjádření vedení Kraje Vysočina měl stát poskytnout peníze.
„Do konce března letošního roku se o LSPP staral kraj. On říkal, jak to bude frungovat, on to platil. Od 1. dubna 2012 je v zákoně uloženo, že praktičtí lékaři jsou povinni sloužit LPS, ale není řečeno jak, kdo ji zaplatí a kraji je uloženo, aby to organizoval. Problém je, že není definována povinnst poskytovatele, v jaké míře, v jakém systému, není tam povinnost se podrobit. Mohou tam vzniknout dalekosáhlé spory, jestli to kraj po nich chce v přiměřené míře, není řečeno, v jakých prostorách by se to mělo odehrávat. Neví se, jak financovat vlastní výkony, pokud nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Zdeněk Kadlec.
Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka je tento nedomyšlený zákon důsledkem současné vládní politiky.
„Zákon nám ukládá povinnosti, ale neukládá žádné sankce a nedává nám žádné možnosti, jak tyto povinnosti vymoci. To znamená, že když je praktický lékař povinen sloužit LPS, tak my nemáme v rukou žádný nástroj, jak bychom ho přesvědčili, aby jí sloužil. Může to být pouze na dobrovolné dohodě. Proto doporučíme nemocnicím, aby se pokusily domluvit s jednotlivými lékaři o vykonávání této pohotovostní služby,“ komentuje situaci hejtman Jiří Běhounek. Podle jeho slov je další komplikovanou záležitostí ohledávání zemřelých mimo zdravotnická zařízení. „Dosud toto vykonávala záchranka, ale ministerstvo se vyjádřilo, že zdravotnická záchranná služba to v žádném případě vykonávat nemůže, pouze pokud pacient zemře v souvislosti s jejich zákrokem. Je v tom neskutečný guláš. Vedení kraje nařídilo řediteli Zdeňku Kadlecovi, aby požádal ministerstvo, aby nám to zaplatilo, protože ohledávání zemřelých a LPS bude obnášet mzdové náklady, prostorové náklady a další. Opakovaně jsem jednal s ministerstvem, bohužel přístup je jednoznačný: tady máte nějaký pokyn a vyrovnejte se s tím, jak chcete. Pak se ptám, proč jsme takovýto zákon přijímali,“ konstatuje hejtman Běhounek. Podle slov Zdeňka Kadlece se v letošním roce o LPS a ohledání zemřelých kraj postará, vedení kraje však hodlá dál vyvíjet tlak na ministerstvo, aby tyto služby zaplatilo.
„Zatím nepředpokládáme, že Kraj Vysočina by šel cestou nějaké občanské neposlušnosti, a že by se o ty lidi nepostaral, ale budeme tlačit dál na stát, aby situaci vyřešil. Pokud jde o lékařskou pohotovost, ideální řešení vidíme, že by to museli sloužit praktičtí lékaři, kraj by vytvořil systém a lékaři by se tomuto systému museli podřídit a měli by to už zahrnuté v kapitační platbě. Je to v podstatě péče, která je nezbytná pro udržení zdraví, zachování života, mělo by to být hrazeno ze zdravotního pojištění. Stát nám uložil nějakou povinnost, ale nedal nám na to peníze. Lidem je důležité říci, že pro ně se zatím nic nemění, jak to však bude do budoucna, nevíme,“ uzavírá Kadlec.
Autor: Eva Vorálková