Školy v Chotěboři se zatím slučovat nebudou

Kraj Vysočina se proto odhodlal na nepopulární krok: některé školy sloučit. Toto opatření však vzbudilo vlnu nevole z řad nejenom rodičů, ale také zastupitelů města Chotěboř. „Zastupitelstvo jednoznačně nesouhlasí s tím, aby došlo ke sloučení,“ říká zastupitel Petr Albrecht. „I na základě toho jsme iniciovali setkání s představiteli kraje Vysočina,“ podotýká.
Argument kraje Vysočina byl pochopitelně ten, že dětí je málo. Současně klesá státní podpora dopravy, pravděpodobně dojde k omezení některých železničních spojů.
„Výsledek jednání byl nakonec takový, že pravděpodobně do roku 2012 by školy měly zůstat jako doposud,“ dodává Albrecht. Další rozhovory ohledně této problematiky by v Chotěboři měly proběhnout v červnu.
Kružíková: Ve sloučených školách se mohou zlepšit podmínky
Jaké budou další kroky ze strany kraje Vysočina? A jak to v současnosti vypadá se školstvím v Chotěboři? Na několik otázek odpověděla radní kraje pro oblast školství Marie Kružíková.
Prozatím je tedy slučování škol v Chotěboři uzavřeno?
Během jednání poskytli zástupci kraje ředitelům a členům vedení města detailní informace o rizicích a možných alternativách, včetně zachování stávajícího stavu. Nyní očekáváme konkrétní zpětnou vazbu od představitelů města. Ti jistě odpovědně posoudí rizika ve vztahu k budoucnosti středoškolské oborové nabídky na jeho území.
Jaké okolnosti by případně mohly toto rozhodnutí změnit?
Dostatečným impulzem pro přípravu materiálu na změnu současného stavu pro krajské zastupitele je návrh ze strany města. Bez akceptování některého z možných řešení ze strany města nebude úprava navržena. Nicméně nelze předjímat ani jiné rozhodnutí krajských zastupitelů, a to zejména v případech, kdy se škola dostane do finančních obtíží či bude navrhovat nákladné investice do poloprázdných budov.
Obchodní akademie se podle všeho potýká zřejmě s největšími problémy. Můžete popsat její současný stav?
Škola otevírá už nyní pouze jednu či dvě málo naplněné třídy. Od roku 2005/06 klesl počet studentů z 358 na 254. Tento stav pochopitelně vede k obtížím při financování. S dalším poklesem počtu žáků (odchodem vyšších ročníků) lze očekávat snižování platů - odhadovaný deficit v roce 2017 je 700 tisíc korun - snižování odbornosti a výuku ve spojených třídách (40 a více žáků). Situaci prozatím pomáhá udržovat VOŠ, jejíž rozsah i přes atraktivní obory postupně rovněž klesá. Snižování počtu žáků také vede ke snižování množství prostředků na platy nepedagogických pracovníků a tedy schopnost školy zajistit administrativní chod právního subjektu a údržbu uvolněných prostor.
Pokud jde o kapacitu jednotlivých škol, je naplněná?
Naplněnost tříd gymnázia je 30,42, VOŠ a OA 23,09 SOU technického 24,50. Ve třídách je běžně možné mít 30 žáků, při výjimce až 34. Z pohledu minulosti by naplněnost bylo možné zhodnotit takto: gymnázium je naplněné (12 tříd po 30 žácích odpovídá 360 žákům) a zbývající dvě školy by teoreticky mohly mít o asi třetinu více žáků - VOŠ a OA by mohla mít 14 tříd po 30 žácích (celkem 420 žáků a studentů), SOU technické 16 tříd po 30 (480 žáků).
Máte nějaké statistické záznamy o tom, co přineslo sloučení škol v jiných okresech?
Na webových stránkách kraje je zveřejněno vyhodnocení první vlny slučování z let 2003 až 2005. Hlavním cílem byla především stabilizace menších subjektů před blížícím se demografickým zlomem a neočekávaly se zásadní ekonomické efekty. Ty by se měly dostavit až nyní, kdy pokles nastal. Porovnávat ekonomické úspory je metodicky náročné, nicméně analýza ukazuje, že růst nákladů byl u sloučených škol nižší než u nesloučených a že oproti obavám nedošlo k odchodu zájemců do jiných škol. Odhadované úspory od roku 2004 na provozních nákladech jsou přibližně 15 až 20 milionů korun a výnosy z prodeje uvolněných nemovitostí asi 38 milionů. Podrobnější informace lze nalézt ve zmiňované studii. Další nefinanční efekty se potvrdily i v oblasti oborové nabídky. Příkladem může být zachování ekonomického oboru v Telči (nyní už jen jedna třída) při gymnáziu nebo v České republice jedinečného oboru hodinář při multioborové SŠ obchodu a služeb Jihlava.
Při první vlně jste určitě zaznamenali i určité obavy pedagogů. Byly opodstatněné?
Právě z tohoto důvodu podnítil krajský výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost v roce 2009 dotazníkový průzkum mezi učiteli. Jeho výsledky jsou rovněž na výše uvedených stránkách. Ačkoli se do průzkumu mohla zapojit více než tisícovka učitelů, nakonec přišly odpovědi od 200 učitelů. Vzhledem k reakcím učitelů při projednávání změn v letech 2003-2004 se očekávaly výrazně negativní výsledky. Oproti tomu výsledky potvrzují skutečnost, že se zřejmě spíše ozývali odpůrci, protože v reakcích na jednotlivé otázky převažují neutrální odpovědi. Negativní zkušenosti jen mírně převyšují pozitivní pohled. Z některých odpovědí je zřejmé, že výsledek není jednoznačný, ale že se do něj značně promítají individuální schopnosti a osobnostní předpoklady jednotlivých učitelů.
Zvýšila se kvalita ve sloučených školách?
Samotný akt sloučení škol nemá přímý vliv na kvalitu vzdělávání, tedy na dění v hodinách, to je plně v odpovědnosti jednotlivých učitelů. Mohou se však zlepšit podmínky, například aprobovanost výuky, prostupnost pro žáky mezi obory (nemusí přestupovat mezi školami), vytváření jazykových skupin dle dosažené úrovně aj. Jak se využijí příležitosti ke zvýšení kvality služby, to do značné míry závisí na schopnostech ředitelů a ochotě a profesionalitě samotných učitelů.

Autor: Erika Nováková