Listopad 89 v Brodě: svíčky na kašně, zpupné gymnázium a „zpomalená“ KSČ

Václavské náměstí denně zaplňovaly desítky tisíc lidí, komunisté postupně odcházeli z čelných funkcí a Občanské fórum žádalo další a další reformy. V Brodě se mezitím KSČ chtěla postavit do čela generální stávky a okresní stranický výbor plánoval, jak se bude vyvíjet společnost v 90. letech. Přečtěte si, jaká byla sametová revoluce v Havlíčkově Brodě.

uniweb weby

Byl večer sedmnáctého listopadu 1989 a v centru Prahy právě příslušníci speciálních jednotek Veřejné bezpečnosti surově bili účastníky pochodu, který měl připomenout padesáté výročí zavření českých vysokých škol nacisty.

Zatímco na pražské Národní třídě se začala psát historie demokratického Československa, ve zbytku republiky byl absolutní klid. Nejinak tomu bylo i v Havlíčkově Brodě. Televize a rozhlas o brutálním zákroku mlčely, sobotní noviny přinesly krátké a zkreslené zprávy.

Během víkendu však do Brodu z Prahy přijeli studenti i další lidé, kteří o událostech na Národní třídě věděli. Někteří je možná zažili i na vlastní kůži. Na počest zbitých vysokoškoláků se tak během neděle 19. listopadu na Koudelově kašně začaly objevovat svíčky.

Veřejná bezpečnost je nejdřív průběžně odstraňovala, brzy to ale vzdala. Od pondělí se pak na tehdejším náměstí Československé lidové armády každý večer srocovali obyvatelé. Policisté proti nim nezasahovali, účastníky shromáždění jen monitorovali agenti Státní bezpečnosti.

Změny přichází zvolna

S výjimkou pravidelných večerních – a zatím nijak hojně navštěvovaných demonstrací – však v prvním revolučním týdnu život v Brodě běžel ve starých kolejích.

Okresní výbor komunistické strany však byl v pozoru. Na svém pátečním zasedání nicméně situaci na Brodsku vyhodnotil jako klidnou. Za problematické označil jen některé školy – zejména gymnázium, jehož studenty měly pražské události nejvíc „negativně“ ovlivnit.

Právě v pátek se ale dosud klidné „revoluční“ poměry změnily. Televizi a rozhlasu se jednak konečně podařilo vymanit se z cenzury a do Brodu navíc dorazila delegace pražských herců. Na náměstí se shromáždilo dosud nemyslitelných dva tisíce lidí. O den později pak v Havlíčkově Brodě oficiálně vzniklo Občanské fórum.

Komunisté však stále věřili, že běh revolučních událostí dokáží přinejmenším zbrzdit. Na prvním setkání s představiteli regionální opozice dokonce navrhli, že pomůžou s organizací chystané generální stávky a že se postaví do jejího čela. Byli rázně odmítnuti.

Všichni se obrátili zády

V pondělí 27. listopadu se od dvanácti do dvou hodin nikde v celé republice nepracovalo. Také obyvatelé Havlíčkova Brodu ukázali, že si pokračování vlády jedné strany nepřejí. Během shromáždění na náměstí nakonec dostal příležitost promluvit předseda okresního výboru KSČ Jiří Štěpán. Po začátku projevu se k němu ale všichni přítomní otočili zády.

Okresní výbor strany musel zareagovat, hned na následující den proto svolal mimořádnou schůzi. Na ní sice předsednictvo konstatovalo, že generální stávku se zastavit nepodařilo. Tím však řešení aktuálních problémů skončilo. Během zbytku jednání komunisté řešili, jak se bude na začátku devadesátých let rozvíjet společnost. A schůzi ukončili internacionálou.

V následujících dnech se také poprvé sešli zástupci Občanského fóra s poslanci Místního národního výboru. Zatím se však na ničem shodnout nedokázali.

Mezi tím v Brodě pokračovaly demonstrace. 7. prosince asi 1500 studentů (ale i dospělých) vytvořilo živý řetěz, který procházel ulicemi. Po této manifestaci odstoupil předseda OV KSČ Jiří Štěpán. Jen o dva dny později se na náměstí ke Dni lidských práv shromáždily dokonce tři tisíce lidí.

Komunisté rezignují

Po vzoru větších měst navíc pokračovala jednání Občanského fóra a místního národního výboru. Po mnoha bezvýsledných schůzkách došlo k zásadnímu průlomu až 28. prosince: zástupci MNV rezignovali.

S opozicí se navíc dohodli, že v brodských podnicích mohou být odstraňovány symboly a hesla připomínající komunistickou moc. Ještě před koncem roku 1989 tak sametová revoluce úspěšně skončila i v Havlíčkově Brodě.

Po Novém roce však změny pokračovaly. Hned zkraje ledna se změnilo jméno náměstí, které nově nebylo zasvěceno Československé lidové armádě, ale Karlu Havlíčkovi. Postupně mizely i další nenáviděné názvy – Sídliště Vítězného února, nábřeží Rudé armády, Leninova ulice nebo náměstí Klementa Gottwalda.

V únoru během takzvaných kooptací dostalo město nového starostu, kterým se stal chartista Tomáš Holenda. Definitivní tečku za čtyřiceti roky komunistické vlády pak udělaly až komunální volby v listopadu 1990. Suverénně je vyhrálo Občanské fórum, komunisté získali 23,3 % hlasů.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
čt 17.11.2016 07:00




0 +
 

Hlavní zprávy