Zámeček ve Smilově u Štoků nikdy nepatřil mezi důležitá šlechtická sídla, přesto ho vlastnily i přední evropské rody. Ještě po druhé světové válce byl v bezvadném stavu, pak ale přišlo čtyřicet let komunistické totality. A po nich z kdysi útulného zámku zbyly ruiny.
Oldřich Švestka se v srpnu 1968 stal jedním z nejnenáviděnějších lidí v republice. Podepsal totiž takzvaný zvací dopis. I díky němu zastával za normalizace přední funkce. Jeho politická kariéra přitom začala nenápadně – na sklonku války v Německém Brodě.
Po půlnoci 21. srpna 1968 dostali všichni českoslovenští vojáci jasný rozkaz: nedělat nic a v kasárnách čekat na příjezd okupantů. Uposlechli všichni kromě jediného muže – podplukovníka Vladimíra Chadalíka, který za záhadných okolností odletěl z havlíčkobrodského letiště na Západ.
Když v srpnu 1968 dorazili do Havlíčkova Brodu polští okupanti, nečekalo je vřelé přivítání. Komunistické vedení města dokonce odmítlo vojáky ubytovat. Polská armáda se v Brodě směla usadit až v polovině září. A pak v listopadu přišli Sověti…
Náves vesničky Pohleď u Havlíčkova Brodu zdobí nový pomník. V sobotu 20. srpna tam totiž byla odhalena busta nejdéle vládnoucího rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. Podobných pomníků je v Česku jen šest.
Nedaleko Věžnice se nachází netradiční památka – jeden z deseti nejstarších mostů u nás. Most, který nese název U Lutriána, je zároveň jedním z mála odkazů takzvané Haberské stezky. Po ní putovali kupci ještě dávno před tím, než na dnešní Havlíčkobrodsko přišli první trvalí obyvatelé.
Na začátku bylo hrdinství partyzánů, kteří na sklonku války padli u Leškovic po nerovném boji s wehrmachtem. Na místě jejich smrti pak nechal komunistický režim postavit památník, u něhož se každoročně konala pietní shromáždění. Po sametové revoluci ale okolí památníku zchátralo.
