Deratizéři položili v Jihlavě návnady na potkany

Provádí se v kanalizačních sítích, školských zařízeních, stravovacích provozech, skladech, obytných domech i na volných prostranstvích.
Deratizéři sestupují také do spletitých chodeb pod jihlavským historickým centrem, které mají celkovou délku 25 kilometrů, s novináři tentokrát prošli i část z 1900 metrů dlouhého jihlavského kolektoru. Prochází tak prostory, kde bez problémů projede menší nákladní auto, i místa s výškou a šířkou pár desítek centimetrů.

„Necelé dva a půl tisíce návnad se dávají do kanalizačních šachet, pětistovku návnad ukládáme nebo dodáváme do dalších objektů města,“ uvedl Oldřich Bubrinka, jednatel firmy Deratex, která na základě výběrového řízení eratizaci pro Jihlavu provádí.
Ošetřená místa po několika dnech kontrolují pracovníci správy podzemí. Pokud je někde návnada odebraná, doplní novou. Efekt jedu na potkany není okamžitý, přichází až po několika dnech. „Společenstva mají „ochutnávače“, kteří, pokud by brzy po pozření pošli, ostatní jedinci by si návnadu nevzali a zásah by byl neúčinný,“ vysvětlil působení jedu Oldřich Bubrinka. Při kontrolách lze vidět těla uhynulých zvířat jen výjimečně. „Potkan pokud cítí, že se jeho stav zhoršuje, vyhledá skryté místo, kde pozdji uhyne,“ dodal jednatel deratizační firmy.
Ošetřují se i ta místa, ve kterých v současné době není zaznamenán výskyt hlodavců, protože hlodavci vyhnaní z ošetřených míst hledají nová neošetřená teritoria.
Nezávisle na deratizaci v režii města, ale ve stejný čas, by měla deratizace probíhat i na dalších místech, zejména v potravinářských provozech, skladech apod. Úřad pravidelně oslovuje ke spolupráci i další jihlavské instituce a firmy i širokou veřejnost, jedině plošně provedený zásah má patřičný efekt.
Pravidelná prevence se Jihlavě vyplácí, populace potkanů je v Jihlavě dlouhodobě pod kontrolou. „V Jihlavě velmi dobře funguje spolupráce občanů, firem a města, přemnožení hlodavců jsme i díky tomu dlouhodobě nezaznamenali. Prostřednictvím médií se o našem postupu ví daleko za hranicemi regionu, o naše zkušenosti se už zajímalo několik měst,“ komentuje dosavadní zkušenosti Kateřina Kadlecová z odboru správy realit, která akci připravuje.
Pokud by na návnadu, například ve sklepě nebo ve skladu, náhodou narazil člověk, neměl by se jí dotýkat, pro kočky nebo psy není atraktivní, nevoní a nechutná jim, mimo jiné bývá smísena například s obilím.
Ročně za celoplošný zásah na pozemcích a v objektech města zaplatí radnice 250 tisíc korun. Jednotlivci a firmy hradí deratizaci sami.

Autor: Radek Tulis