Jde o projekt, zaměřený na podporu vzdělávání romských dětí a mládeže, který získal grantovou podporu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
„I v závěru projektu věříme, že škola nemusí být nuda, a snad jsme o tom přesvědčili i děti,“ říká ředitelka obecně prospěšné společnosti Portimo, o. p. s., Ruth Šormová.
Projekt má podpořit především romské děti a mládež tak, aby mezi nimi přibylo těch, kdo úspěšně zvládnou vzdělávání na základní i střední škole. Pracovníci a dobrovolníci Portima přitom využívají zážitkové pedagogiky a zajímavé pomůcky, díky kterým mohou děti zažít učení jinak, než je běžné.
„Smyslem projektu není pouhé doučování, naším cílem je posílit kompetence k učení také z hlediska samostatnosti, spolupráce ve skupině a komunikačních dovedností. Kritériem rozhodně není pouhá lepší známka, ale skutečný osobní pokrok v čase – dnes zvládnu víc než dřív; něčemu jsem nerozuměl a teď už ano; na to či ono jsem nestačil a teď už to umím, protože se nebojím zeptat a požádat o pomoc; nemusím mít strach z chyb, protože chyba je cesta k tomu, abych se rozvíjel atd. – tohle vidíme pro vzdělávání a vztah k němu jako zásadní a ocenění hodné,“ vysvětluje podstatu projektu Ruth Šormová.
Co konkrétně projekt cílové skupině nabídl? Setkávání nejmladších dětí s názvem Šance pro předškoláky. Podporu motivace ke vzdělávání a pravidelné školní docházky. Pomoc se školní přípravou. Partnerskou spolupráci dětí s rodiči i učiteli. Posilování kompetencí k učení – zajímavé techniky, pomůcky, informace. Podpůrné učební skupiny pro tři věkové skupiny. Pravidelné setkávání projektové komunity za účasti dětí, rodičů, pracovníků i dobrovolníků. Měsíční vyhodnocování, ocenění nejvytrvalejších účastníků projektu. Setkání se zajímavými hosty, mj. s úspěšnými romskými osobnostmi.
Kromě podpory vzdělávání umožnil projekt Portimu také, díky aktivitě zaměřené na posílení kapacity organizace, rozvinout fundraising, zvláště firemní dárcovství.
Projekt přinesl i zcela konkrétní výsledky: u několika dětí jsme zaznamenali zlepšení školních výsledků, mnozí účastníci sami projekt hodnotí jako impuls k většímu zájmu o vzdělávání, zlepšila se komunikace s některými učiteli i rodiči. Šance pro předškoláky pomohla konkrétním dětem rozvinout některé návyky a dovednosti, potřebné pro zahájení školní docházky. Díky projektu se rozrostla skupina dobrovolníků, mezi nimiž se objevili i dva pedagogové. Motivační odměny nejvytrvalejším projektovým účastníkům umožnily šesti dětem zapojit se do celoročních zájmových aktivit podle vlastního výběru. „Během celého projektového roku jsme zažili desítky situací, kdy děti projevují svou spontánní touhu poznávat, dozvídat se, porozumět. Těší nás každý spontánní zájem dětí, jejich chuť pouštět se do nových úkolů; zazni-li ´aha!´, je to pro nás důkaz, že projekt svůj cíl naplnil: v každém jednotlivém dítěti, které se díky němu posunulo na své osobní cestě o kousek dál,“ doplňuje Ruth Šormová.
Poslední týdny projektu byly naplněny všemi průběžnými aktivitami, chystá se ještě závěrečné setkání komunity a vzniká také projektová metodika jako příklad dobré praxe. Tým Portimo, o. p. s., také promýšlí možnost návaznosti na projekt, aby alespoň některé z aktivit pokračovaly, přinejmenším do konce školního roku.
Vybraná čísla ze statistiky projektu
(údaje vycházejí z dat za období březen 2015 – únor 2016 + z kvalifikovaného odhadu dat za březen 2016):
Do projektu se během roku zapojilo celkem 93 dětí a mladých lidí.
Projektový tým tvořilo celkem 15 pracovníků (z toho 9 v přímé práci s dětmi) a 10 dobrovolníků.
Uskutečnilo se celkem 24 setkání s předškoláky, 130x se sešly podpůrné učební skupiny (67x pro mladší školní děti, 33x pro starší školní děti a 30x pro středoškoláky).
Dobrovolníci odpracovali v projektu téměř 480 hodin.
Možnost individuální podpory formou doučování využilo 27 dětí, šlo o více než 300 setkání.
V rámci tzv. podpůrné sítě se podařilo více než 50x propojit při setkáních děti, rodiče, pedagogy a pracovníky.
Jedenáct komunitních setkání během projektu navštívilo více než 300 účastníků, dětí i dospělých.
Autor: Milan Pilař