Zástupci mateřských center z Vysočiny předávali zkušenosti v Polsku

Hostující organizace Mamy Czas pozvala kromě zástupců Česka také delegaci z Bulharska, Slovenska a Maďarska. „Je úžasné objevovat, jak se k podobným problémům staví na různých místech rozdílně. V některých obcích a městech jsou to sami představitelé samosprávy, kteří iniciují vznik mateřských center a dotují celý provoz, v jiných je nutná dlouholetá práce a usilovné přesvědčování, než se podaří centrum zajistit uznání záslužnosti a alespoň základní dotace,“ říká Anna Machátová, předsedkyně, Třebíčské centrum, o. s.

Program zahrnoval nejen setkání ve varšavských mateřských centrech, ale také besedu se zástupci města - pozvání přijal i starosta městské části Bielany, zástupce starosty a vedoucí sociálního oddělení. Starosta Rafal Miastowski potvrdil, že i v Polsku jsou hlavním problémem peníze. „Uvědomujeme si velkou potřebnost mateřských center a velmi oceňujeme jejich práci, ale město nemá žádné větší, vhodné prostory, které by mohlo poskytnout,“ uvedl starosta Rafal Miastowski. Mateřské centrum totiž nyní funguje v prostorách knihovny, ale například v době, kdy byla postavena a otevřena nová budova radnice, působilo centrum dokonce i nějaký čas přímo zde, ale vysoká návštěvnost maminek s dětmi spojená s nadměrným hlukem se ukázala jako příliš rušivá. „Podobně jako Třebíč, ani Varšava nemá rozpočet pro rodinné služby a mateřská centra musí psát projekty na jednotlivé granty. Jeden z dalších problémů, které polská mateřská centra pomáhají řešit, je nedostatek míst v jeslích. Polská maminka dostává po porodu šest měsíců mateřskou ve výši 100 % mzdy, dalších šest měsíců může ještě zůstat doma, ale to už bez jakékoliv podpory. V jednom roce věku dítěte tedy většinou odchází zpět do práce, ale míst v zařízeních denní péče o děti je málo a často si nemůže dovolit placenou chůvu,“ doplňuje Anna Machátová. Bezplatné služby mateřských center mají za úkol hlavně zajistit rovný start a příležitosti i pro děti z chudých rodin.
„Největším překvapením pro nás bylo, že provoz center se otvírá v 10.00 dopoledne (v Třebíči už v 8.00) a například až v 18.00 začíná kroužek tvořivých dílniček pro rodiče s dětmi od dvou let. V tu dobu u nás začínají kurzy pro dospělé, rodiče s tak malými dětmi by k nám tak pozdě určitě nepřišly,“ podělila se o své zkušenosti Anna Machátová a dodává: „Polské kolegyně nám vysvětlily, že rodiče přichází z práce pozdě, zhruba kolem 17.00, a chtějí si s dětmi užít intenzivní hodinu s připraveným programem.“
Polská mateřská centra nyní stojí před zásadním problémem – založit, nebo nezaložit síť. A pokud ano, má být formální nebo neformální? Jaká stanovit pravidla a jak se vypořádat s velkými očekáváním. „V České republice funguje Síť mateřských center deset let a je do ní zapojených více než tři stovky center a pracuje v ní čtrnáct regionálních koordinátorek jako placených zaměstnankyň. V Polsku síť právě vzniká, ve Varšavě je čtrnáct center na zhruba dva miliony obyvatel, v celém Polsku pak zhruba šedesát. Na Slovensku funguje Unie mateřských center od roku 2003 a má zhruba šedesát center v Bulharsku sít neexistuje, fungují pouze dvě centra, která poskytují aktivity ve smyslu sociálních služeb, pracují s romskými ženami. V Maďarsku síť neexistuje, ale centra spolu komunikují,“ uzavřela Anna Machátová.

Autor: Milan Pilař